Ani se nesešel rok s rokem a opět si přišli sportovně založení odboráři naší organizace změřit své síly a schopnosti na sportovních hrách, tentokrát do Kostelce nad Orlicí. Počasí, které od poloviny června ukazovalo spíše svou zakaboněnou tvář se nakonec umoudřilo a účastníky přivítalo prosluněné městečko nedaleko Divoké Orlice. Po páteční večeři si někteří našli čas na procházku po městě, převážně mužská část jednotlivých výprav se rozutekla po místních hospůdkách, aby mohla sledovat další utkání fotbalového mistrovství světa z jihoafrického Johannesburgu a další našli cíl na místním koupališti, kde hrála hudba k tanci a poslechu.
Po brzké snídani se všichni účastníci rozešli na svá sportoviště a kuželkáři a první část hráčů bowlingu odjeli do nedalekého Rychnova nad Kněžnou.
A jaké výsledky se v jednotlivých sportech urodily a kdo dosáhl na mety nejvyšší?
Nejprve se podíváme mezi šachové mistry. Po příchodu do herní místnosti místní sokolovny byli nejprve rozčarováni velikostí prostoru, ve kterém měli hrát. Všichni nakonec zůstali „nad věcí“, což podtrhl svými slovy ten největší, jak postavou, tak i sportovním duchem Honza Klimeš. Řekl „My se vždy domluvíme a přizpůsobíme“. A je pravda, že když jsem tam v průběhu turnaje nakouknul, stálo na dvou čtverečných metrech asi patnáct postav a sledovalo velmi dramatickou partii. Bronzovou příčku si z černobílých polí vyválčili se ziskem 12 bodů hráči Prechezy Přerov František Štec, Dimitrij Mathon a Vojtěch Kympergr. Stříbro si se stejným počtem získaných bodů, ale lepší vzájemnou bilancí vybojovali lovosičtí Vítězslav Froněk, Petr Nedoma a Milan Vodička. Titul v královské hře se ziskem 15 bodů získali zástupci Hexionu Sokolov ve složení Jaroslav Zbořil, Jaroslav Vojtěch a Bohumil Tejček pod vedením Jirky Kouteckého. Navíc Jaroslav Vojtěch získal pro sokolováky zlatou medaili také mezi jednotlivci se ziskem 6,5 bodu, druhý skončil litvínovský Antonín Friml se 6 body a třetí místo obsadil Vítězslav Froněk z Lovosic, který si na své konto připsal 5 bodů.
V budově sokolovny se odehrával také turnaj stolních tenistů. Oproti loňsku se přihlásilo o dva týmy více, ale několikanásobní vítězové z předchozích ročníků hráči Hexionu Sokolov tentokrát chyběli. Z trojlístku sokolováků byl jeden zdravotně indisponován a druhému zazvonily v rodině svatební zvony. I tak byly k vidění dramatické souboje, ve kterých tentokrát dominovali hráči Silonu Planá nad Lužnicí. Po zásluze získali zlaté medaile a mezi jednotlivci skončil Jaroslav Nohejl na třetím a Luboš Říha na druhém místě. Nejlepším hráčem turnaje byl vyhlášen Pavel Polanský z Barum Continental Otrokovice, který se svým týmovým kolegou získal i druhé místo v soutěži družstev. Na bronzový stupínek se postavili hráči ČEZ Kladno.
V nafukovací hale, která bezprostředně sousedila se sokolovnou si svůj turnaj odehráli nohejbalisté. Podrobné výsledky jsem neměl k dispozici, ale část finálového utkání mezi Silonem Planá nad Lužnicí a Synthesií Pardubice jsem měl možnost shlédnout. Plánský trojlístek zužitkoval všechny své zkušenosti a vykopal si titul v tomto turnaji. Navíc Tomáš Bořil získal ocenění pro nejlepšího hráče. Pro Pardubice po dvou zlatých letech zbylo tedy „jen“ stříbro a bronz z loňska obhájili energetici z Jihlavy.
Do nafukovací haly byly slyšet vítězné pokřiky z volejbalových kurtů. Pět týmů si to mezi sebou rozdalo systémem „každý s každým“. Nejvyrovnanější bitva se rozhořela mezi Rubenou Náchod a Hexionem Sokolov. V rozhodujícím setu se náchodským povedlo uhrát několikabodovou šňůru a hráči Hexionu už na to nedokázali odpovědět. Proto první místo a zlaté medaile patří zaslouženě Rubeně Náchod. Navíc z jejich týmu byla jako nejlepší hráčka turnaje vybrána Alice Hornová. Sokolovští volejbalisté si došli pro stříbrné medaile a hráč z jejich týmu Petr Dlouhý, který byl nejmenším hráčem na kurtech si pro svou také veselou povahu odnesl ocenění pro nejlepšího mezi muži. Pohár a medaile za třetí místo putovali do Zábřehu na Moravě.
Fotbalový turnaj se rozběhl na kosteleckém stadionu. Osm týmů bylo rozděleno do dvou skupin, kde si všichni odehráli po třech utkáních. Do vyřazovacích bojů postupovaly všechny týmy a umístění v základních skupinách určilo soupeře pro čtvrtfinále. Že je tento systém turnaje ošidný se přesvědčil domácí Federal Mogul. Po jasném vítězství ve skupině a se skóre 14:0 si na ně vyšlápnul Silon Planá, který se ve své skupině trápil a střelecky se chytil až v utkání s Hexionem Sokolov.(3:3) Přestože šli do čtvrtfinále až ze čtvrtého místa, poslali kostelecké fotbalisty do bojů o 5 – 8 místo.(že by poučení z lovosického turnaje, kde dopadli stejně, jako letos domácí?) Následně oplatili porážku ze základní skupiny Gumotexu Břeclav a odsoudili je k utkání o bronz. Až sebevědomá Rubena Hradec Králové jim ve finále ukázala, kdo byl na turnaji pánem. Hradečáci jasně vyhráli svou skupinu a po „spanilé jízdě“ vyřazovacími boji i podruhé v tento den porazili Silon a získali zaslouženě pohár za první místo a největší láhev šampusu. Planá tedy získala stříbro, ale smutnit z celkového výsledku nemusela. Souboj o bronz byl moravskou záležitostí. Hráči Gumotexu Břeclav patří každoročně k favoritům fotbalového turnaje, ale semifinálová porážka od Silonu jim asi trochu nahlodala sebevědomí a vítězům loňského turnaje zůstala nepopulární bramborová medaile. Zato jejich soupeř z Otrokovic se po loňské neúčasti na hrách mohl radovat z třetího místa. Velkou zásluhu na výsledku měl také vedoucí týmu Barumáků Josef Fleischmann. Pokaždé, když jsem na hřiště zavítal, viděl jsem ho u „masérské lavice“, jak dává dohromady některého ze svých svěřenců. Také asi proto byl nejlepším hráčem turnaje vyhlášen otrokovický Karel Bláha, který na hřišti podával skvělé výkony. Cenu pro nejlepšího brankáře si do Plané odvezl Tomáš Mansteld. Pro domácí tým, který nakonec skončil po dramatickém penaltovém rozstřelu s Hexionem Sokolov na pátém místě bylo alespoň malou náplastí to, že Zdeněk Sehnal měl nejlepší střeleckou mušku ze všech zúčastněných hráčů a odnesl si individuální ocenění pro nejlepšího střelce turnaje.
Ještě se na okamžik vrátím k vítězům. Velkou osobností v týmu hradecké Rubeny je bezesporu Josef Michal. Jak sám řekl „Jako vedoucího mančaftu a trenéra mě na lajně nevidí ani neslyší, tak jsem jim musel ukázat přímo na placu jako kapitán, jak se to má hrát. Stejně mě neviděli (asi pro tvou mohutnou postavu Pepo), ale občas zaslechli a to bylo jádro úspěchu“. Proto pořadatelské duo děvčat vyhlásilo zvláštní cenu pro Nestora fotbalového turnaje, kterou „Don Pepe“ (promiň, profláknul jsem tvou přezdívku) poprávu získal. „Přeju ti Pepe, aby tě míč i tvoji svěřenci ještě dlouho poslouchali a doporučuji koupit amplion. Stojí necelé čtyři stovky a kluci tě možná přehlédnou, ale už určitě nepřeslechnou“.
Nyní opustíme centrum Kostelce a vydáme se do malebného údolí, kterým protéká Divoká Orlice a na jejímž břehu je malý tenisový areál. Než tam ale dojdeme, zastavím se cestou v restauraci Zátiší, kde mají místní mistři šipek svůj klub. A bylo vidět, že zde hrají často. Na soupisce bylo hned pět kosteleckých borců, kteří tvořili celou jednu třetinu startovního pole. A že umí přesně házet potvrdili čtyři z nich, kteří skončili v šestici nejlepších. Šipky se hrají na tzv. oboustranný herní plán (pavouk), kde jedna prohra ještě neznamená konec nadějím a stále lze bojovat o nejvyšší metu. Nejlépe si vedl domácí Josef Divíšek a zaslouženě získal zlatou medaili. Poražený finalista Václav Kasl ze Synthesie Pardubice si odnesl stříbro. V Kostelci nakonec zůstal i bronz za třetí místo pro Luboše Prouzu. Doplním ještě pořadí do šestého místa. Na čtvrtém místě skončil další ze Synthesie Pardubice Josef Vosyka a 5 – 6 místo patřilo domácím Karlu Lepšíkovi a Dušanu Hlouškovi. Nebylo by férové nezmínit se o pátém členu kosteleckého týmu, kterým byla jediná žena mezi šipkaři a to Iva Žampachová.
A teď už rychle na kurty. Tenisté hráli ve dvou tradičních kategoriích. Nevím, jestli tak rychle stárneme, ale tentokrát přijelo jen pět hráčů do 40 let a šestnáct nad 40 let. V mladší kategorii byl každý z pěti hráčů z jiné firmy. Mezi nimi byla i loňská „růžička“ Jitka Ondrušková z ČEZ Kladno. Tentokrát se mezi mužskými tolik neostýchala a získala pro sebe bronz za třetí místo. Na druhém místě skončil domácí Martin Diviš a zlatá medaile putovala na krku Pavla Kundrta do Ústí nad Labem, který tím pádem určitě zapomněl na loňskou finálovou porážku od sokolovského Míry Krause.
Kategorii nad 40 let opanovali hráči ČEZ Kladno. Nejcennější medaili získal Karel Klusák a v tandemu za ním skončil Miloš Kočí, který si oproti loňsku o příčku polepšil. Bronz zůstal na domácích kurtech a zasloužil se o to Jindřich Hamm. Vítěz z lovosického turnaje Míra Foršt z Ústí nad Labem obsadil až čtvrté místo.
Tolik o bílém sportu a teď se vydáme do několik kilometrů vzdáleného Rychnova nad Kněžnou. V tamní kuželně si to bezmála padesátka kuželkářů rozdala o nejvyšší počet shozených dřev. Tradiční souboj Sokolov – Břeclav se tentokrát nekonal. Neúčast Jany Koplíkové bylo citelným oslabením břeclavských děvčat a hlavní opoře týmu Marušce Kobylkové se také moc nedařilo. Mužský tým si také letos vybral slabší chvilku. Soutěž mužů byla jinak velmi vyrovnaná. Vezmu to od pátého místa na kterém skončili hráči Otrokovic s výkonem 1203 poražených kuželek. Tým Galeny Opava byl lepší o pouhou kuželku a skončil čtvrtý. Osm kuželek navíc porazili hráči Silonu Planá nad Lužnicí Miroslav Šitler,Karel Smažík a Branislav Černuška, kteří brali bronz. Silonu o 6 kuželek utekli hráči Hexionu Jiří Guba, Hubert Guba a Rudolf Schimmer a za 1218 dřev putovalo stříbro do Sokolova. 1238 – to je počet zásahů kuželkářů Prechezy Přerov Stanislava Rašky, Jiřího Doležala a Vojtěcha Venclíka a zasloužené zlaté medaile. Navíc posledně jmenovaný byl nejlepší i mezi jednotlivci s výkonem 439 poražených kuželek. O dva zásahy méně měl druhý Petr Frank z Galeny Opava a se 433 poraženými kuželkami skončil na třetím místě Jiří Guba z Hexionu Sokolov.
V soutěži žen získaly třetí místo hráčky Prechezy Přerov Rašková Ludmila,Rytířová Dana a Mikulíková Ema výkonem 1029 bodů. Dana Rytířová také obsadila třetí místo v individuální soutěži za 381 poražených kuželek. Stříbrné medaile putovaly zásluhou Marie Svobodové, Mileny Vajdíkové a Zdeňky Vlčkové do Otrokovic za výkon 1059 bodů. Miluška Vajdíková si na své konto připsala 385 poražených kuželek a „opět“ druhé místo v jednotlivcích. Titul obhájily Věra Martincová, Růženka Kovačíková a Helena Pollnerová z Hexionu Sokolov s celkovým počtem 1142 bodů. Věra Martincová si odvezla navíc ocenění za nejlepší ženský výkon 389 poražených kuželek.
Posledním místem, kde se celý den sportovalo bylo GA-PA Centrum v Rychnově, kde předváděli své umění hráči bowlingu. I přes menší technické problémy, které se na jedné z drah vyskytly a zapříčinily prodloužení herní doby, dospěl tento dnes velmi populární sport do zdárného konce. Protože bylo více, jak třicet týmů, provedu vás bilancí od pátého místa. Podíváme se tedy nejdříve mezi ženy. Pátou příčku obsadily hráčky České rafinérské Litvínov Kamila Hejnová, Jana Krchovová a Eva Rambousková se ziskem 792 bodů. Po loňském stříbru a vítězství Jany Krchovové v jednotlivcích pomýšlely určitě na vyšší umístění. Na čtvrtém místě skončil tým, který dosud „okupoval“ většinou zadní příčky výsledkových listin. Děvčata z Fatry Chropyně Olga Navrátilová, Jana Koplíková a Hana Ottová nahrála pěkných 815 bodů a pouhých 35 bodíků jim chybělo k bronzovým medailím. Co nebylo, může být příště. V Chropyni má vyrůst nová bowlingová dvoudráha a předsedkyně ZO z Fatry Zdeňka Mekysková si už prý zamluvila v každém týdnu dva dny na tréninky pro své svěřenkyně. Na bronz dosáhly ženy z Lovochemie Lovosice Milena Smržová, Táňa Benešová a Venuše Urbanová za 850 bodů. Je to pro ně určitě také velký úspěch, protože v předchozích letech také zůstávali hluboko v poli poražených. Loňské vítězky z Břeclavi Martina Kainová, Martina Antošová a Alena Podlesáková za 1053 bodů braly stříbro. K obhajobě zlata z Lovosic jim chybělo pouhých 21 bodů. Největší radost zavládla v domácím táboře. Kostelecké trio Zuzana Barnetová, Ivana Všetičková a Mirka Lebrušková opět stanulo na pomyslné bedně, ale tentokrát na nejvyšším stupínku. Stačilo jim k tomu 1074(zlatých) bodů. Navíc Ivana Všetičková získala ocenění pro nejlepší hráčku turnaje výkonem 418 bodů, stříbro za 374 bodů patří Mirce Lebruškové a bronz putoval díky Aleně Podlesákové do Břeclavi za 354 bodů.
Mezi muži si páté místo vybojoval tým Hexionu Sokolov „A“ Zdeněk Vondra, Jaroslav Páv a Miroslav Brzek za výkon 1351 bodů. Největší zásluhu na výsledku měl Míra Brzek, který díky svým 511 bodům obsadil třetí místo mezi jednotlivci. Bohuslav Novák, Láďa Dvořák a Petr Kubíček z Teplárny Brno skončili na čtvrtém místě za 1368 bodů. Bronzové medaile si do Plzně odvezli energetici Jiří Dlabáček, Alois Sup a Vráťa Hrách. Z 1393 bodů nahrál Alois Sup 535, což mu vyneslo první místo mezi jednotlivci. Stříbrné medaile putovali do tradiční bašty bowlingu, a to do Ústí nad Labem. Jiří Tilíček, Milan Kiebel a Radek Jalovecký nahráli 1427 bodů. Loňský titul tedy neobhájili, protože o 40 bodů je přehodil „B“ tým Hexionu Sokolov ve složení Přemysl Krůta, Milan Buc a Pavel Vetchý. Posledně jmenovaný předvedl také druhý nejlepší výkon dne 515 bodů.
Společenský sál kostelecké sokolovny se stal dějištěm slavnostního dekorování nejlepších sportovců pro tento rok. Největší ovace ale sklidily hned v úvodu večera místní mažoretky, které svým vystoupením všechny účastníky her přivítaly. Hlavně mužská část obecenstva bouřlivě aplaudovala a tleskala ve stoje. Nebylo divu. Nádherné kostýmy, skvělá choreografie a hlavně umění těchto děvčat si to zasloužilo.
Za pořadatele přivítal sportovce předseda ZO OS ECHO Federal Mogul Kostelec n/O pan Vilém Drahorád.Společně s předsedou OS ECHO panem Zdeňkem Černým předali poháry, diplomy a medaile těm nejlepším z nás. Na závěr společně poděkovali všem sportovcům za hojnou účast, za fair play a také všem, kteří se spolupodíleli na hladkém průběhu her. Potom ještě člen sportovní komise a předseda SZO OS ECHO Region Střed – Skupina ČEZ Karel Klusák poděkoval hlavní pořadatelské dvojici Monice Kiezlerové a Jitce Prokopové, protože právě ony nesly největší břímě odpovědnosti za letošní hry. Myslím si, že budu mluvit za nás všechny, když řeknu, že se jim to povedlo. Takže holky „velké díky“. Tímto aktem Karel také převzal symbolicky pořadatelskou štafetu, neboť to bude on, kdo nás bude vítat na příštích hrách v areálu sportovního centra v Nymburku. Budou probíhat ve dnech 24 – 26.6.2011 a už nyní se můžete těšit do míst, kde se na svá vrcholná vystoupení připravují čeští sportovci.
Přeji vám všem mnoho dalších sportovních úspěchů a těším se nashledanou v Nymburku.
Albert Kupčík
Předseda sportovní komise OS ECHO
