Zpráva ze služební cesty v Bukurešti

Kategorie: Zprávy z cest
Dokument obsahuje zprávu ze služební cesty konané ve dnech 29. 1. – 1. 2. 2005 v Bukurešti. Ve dnech 29. ledna – 1. února 2005 se pp. František Haman a Lubomír Klosík zúčastnili v Bukurešti semináře EPSU (Europen Federation of Public Service Unions) „Evropské podnikové rady“. Čtyřdenní seminář byl určen pro odborové zástupce zaměstnanců elektroenergetických společností ČEZ (ČR, Bulharsko), E.ON (Německo, Bulharsko), ENEL (Slovensko, Itálie, Rumunsko), E.ON – Ruhrgas (Německo, Rumunsko), EVN (Rakousko, Bulharsko) a GdF (Francie, Rumunsko). Semináře se tedy zúčastnili zástupci Bulharska, České republiky, Itálie, Německa, Rumunska a Slovenské republiky.
Cílem semináře bylo pochopit:
- vytvoření Evropských podnikových rad (EPR) a vyjednávání

- akce a fungování EPR

- role EPR při převzetí podniku

- důležitost EPR u firem, které přebírají nebo se slučují s jinými firmami

- praktické poznatky zástupců jednotlivých firem se slučováním

- vztah EPR k sociálnímu dialogu EU

Projekt vznikl za podpory Evropské komise, seminář vedl Jean – Claude Le Douaron z Evropské odborové univerzity.
V úvodu semináře při představování jednotlivých účastníků se kolega z Bulharska obrátil na nás, zástupce společnosti ČEZ, s připomínkou, že dosud nebyl navázán osobní kontakt mezi odborovými představiteli ČEZ a odborovými představiteli bulharské energetiky. Dále kritizoval i tu skutečnost, že představitel managementu ČEZ v Bulharsku dosud nepovažoval za důležité svolat schůzku se zástupci odborů působících v přejímaných společnostech. K první připomínce jsme kolegovi sdělili, že před asi půl rokem byly na mailovou žádost do Bulharska zaslány telefonní a mailové kontakty na pp. Hamana a Klosíka, jako představitele OS ECHO v ČEZ; kolegové z Bulharska se od té doby neozvali. Pro vyřešení druhé připomínky jsme se telefonicky okamžitě dohodli s ing. Tomášem Hünerem, představitelem společnosti ČEZ v Bulharsku, že co nejdříve iniciuje svolání schůzky mezi ním a odborovými zástupci. Bulharští kolegové požádali, aby se této schůzky zúčastnili i pp. Haman
a Klosík. Následně na to při bilaterálních rozhovorech nás požádali i rumunští kolegové, abychom přijali jejich pozvání k jednání v Rumunsku. Jak bulharští, tak
i rumunští kolegové mají zájem o další osobní jednání se zástupci odborů v ČEZ.
Vlastní seminář zahájil Jean – Claude Le Douaron představením odborové centrály EPSU (sdružuje více než 8 mil. zaměstnanců ve více než 200 podnicích všech zemí Evropy) a jejich konkrétních akcí na prosazování své politiky. Seminář v jednotlivých dnech dále pokračoval s tímto programem:
1. Postavení EPR z pohledu legislativy EU
- podmínky k založení EPR jsou stanoveny Směrnicí Rady EU č. 94/45/EC z 22. 9. 1994 (dále jen „směrnice“),

- podnik musí zaměstnávat min. 1000 zaměstnanců ve dvou zemích EU, z toho alespoň 150 zaměstnanců v každém členském státě,

- EPR může být založena na základě písemné žádosti alespoň 100 zaměstnanců (nebo jejich zástupců) z každé členské země,

2. Vymezení působnosti EPR
- cíl: podporovat dialog mezi vedením podniku a pracovníky,

- účel: řádně informovat pracovníky, konzultovat se zástupci zaměstnanců rozhodnutí, která se týkají pracovníků podniku,

- způsoby komunikace vedení podniku se zástupci zaměstnanců (informovanost, konzultace) se dohodne v „Protokolu“,

- „Protokol“ dále vymezuje podmínky činnosti EPR (počet zástupců zaměstnanců, počet zasedání, finanční prostředky na činnost, způsoby řešení konfliktů před rozhodnutím soudu, počet informačních setkání managementu podniku se zaměstnanci, definuje obsahovou náplň pojmu „informovanost“ a pojmu „konzultace“, stanovuje další podmínky nutné pro činnost EPR, např. ochrana členů EPR),

- „zvláštní negociační orgán“ je orgán ustanovený k vyjednávání zástupců zaměstnanců s vedením podniku pro zřízení EPR, složení orgánu je dáno směrnicí; má za úkol písemnou „Dohodou“ stanovit rozsah působnosti, složení, funkce a funkční období EPR,

- „zvláštní negociační orgán“ může rozhodnout (nejméně 2/3 odevzdaných hlasů), že jednání o založení EPR nezahájí, nebo ukončit již zahájené jednání; nová žádost o svolání „zvláštního negociačního orgánu“ může být znovu podána až za 2 roky, pokud v rozhodnutí není stanovena lhůta jiná,

- „Dohoda“ uzavřená mezi „zvláštním negociačním orgánem“ a vedením podniku má obsahovou náplň stanovenou ve směrnici

- vedení podniku a „zvláštní negociační orgán“ se mohou dohodnout na zřízení jiných informačních a konzultačních procedur místo zřízení EPR,

- za vytvoření podmínek a prostředků nutných pro zřízení a činnost EPR odpovídá vedení podniku.

3. Konkrétní poznatky o EPR
- v českém zákonodárství je postavení EPR specifikováno v ustanoveních
§ 18 a, § 25 d - § 25 l Zákoníku práce, která jsou platná od vstupu ČR do EU,

- EPR působí v elektroenergetice ČR u společností vlastněných zahraničním kapitálem (např. Dalkia ČR, E.ON)

- předseda EPR (německý přístup – v čele je volený zástupce zaměstnanců, francouzský přístup – v čele je jmenovaný zástupce firmy), způsob volby
a postavení předsedy je odvislé od „váhy“ odborů v podnicích.

4. Představení jednotlivých národních zástupců
a) GdF

EPR má 25 členů, vč. zástupců Itálie, Maďarska, Anglie, Holandska, Belgie, Německa, ve kterých má GdF své pobočky. EPR dosáhla úspěchu v Itálii, kde se chystalo propouštění zaměstnanců. EPR má vytvořenou pracovní skupinu, která navštěvuje jednotlivé národní filiálky a konzultuje mzdové, sociální, pracovněprávní
a BOZP problémy. Vedení podniku financuje 30 % nákladů na účast v EPR. Odbory v GdF označují za problém horší pracovní podmínky v Itálii a Rumunsku, vůči vedení podniku snaží se o prosazení stejných podmínek ve Skupině GdF.
b) GdF v Rumunsku

Rumunská vláda podepsala prodej 51 % akcií podniku, zatím ale nebylo zaplaceno. Zástupci GdF navštívili podniky před privatizací, rumunská odborová centrála se setkala s představiteli odborů v GdF pro výměnu názorů. GdF respektuje podnikové KS a rumunské zákony, k tomu se zavázala při podpisu privatizační smlouvy. V rumunských odborech je zapojeno více než 95 % zaměstnanců, existuje více konkurenčních odborových centrál.
c) ČEZ

Bulharsko a Rumunsko, kde ČEZ akcionářsky působí, nejsou zatím členy EU, tudíž ČEZ nemá povinnost založit EPR. Představili jsme Skupinu ČEZ a realizaci projektu VIZE 2008. Představili jsme odborové uspořádání ČMKOS – ECHO – ZO ve Skupině ČEZ, další OS působící ve Skupině ČEZ a kolektivní vyjednávání PKS ve Skupině ČEZ.
d) ČEZ v Rumunsku

ČEZ vyhrál tendr v Oltenii a Moldavii, působí zde odbory sdružující zaměstnance oborů voda, uhlí a distribuce el. energie. Mají zájem na vytvoření EPR v ČEZ kvůli tomu, abychom mohli společně postupovat vůči vedení podniků, chtějí zorganizovat další osobní kontakt s představiteli odborů v ČEZ.
e) ČEZ v Bulharsku

Mají podepsány podnikové KS, chtějí, aby tyto KS platily i nadále. Mají obavy z toho, zda jejich podniky zůstanou samostatné i pod „vedením“ ČEZ. Členové sice zůstávají v odborech, ale mají obavy z budoucnosti. Chtějí konzultovat své podnikové KS s KS ČEZ kvůli postupu vůči vedení podniku.
Při pracovní návštěvě delegace ČEZ před podpisem privatizační smlouvy navštívili zástupci zaměstnanců v DR ČEZ konkurenční odborovou centrálu.
Mají stejný zájem jako Rumunsko (další osobní kontakt představiteli odborů v ČEZ).
Zajímavost: ze zákona nesmí být zprivatizována bulharská jaderná energetika

Doporučení EPSU: i když Rumunsko a Bulharsko nejsou členské země EU, mohou se zúčastnit práce ve výborech EU jako pozorovatelé. Už v současné době lze s vedením ČEZ dohodnout přípravné práce na založení EPR, EPSU chce pomoci jako konzultant. Pokud firma působí v EU, má povinnost jednat podle Směrnic EU
i vůči zemím, které zatím nejsou členy EU.

f) E.ON

Počet členů EPR je stanoven podle počtu zaměstnanců v podniku (1 mandát do 2 tis. zaměstnanců, 2 mandáty pro 2 – 4 tis. zaměstnanců, 3 mandáty pro více než 4 tis. zaměstnanců). Za hlavní cíl si stanovila udržení zaměstnanosti a sociálních standardů, od zaměstnanců ale očekává lepší přístup k práci (tzn. využití ve Skupině E.ON). Organizační změny v E.ON ČR byly projednávány v EPR se zástupci zaměstnanců. Kladně hodnocena spolupráce EPR E.ON s odborovou centrálou Ver.di.

5. Činnost EPR
Podle studie uveřejněné ve Finance Times u 75 % podniků nedošlo po sloučení ke zlepšení výsledků.
Jean – Claude Le Douaron podrobně rozebral obsahovou náplň „Dohody“ (minimální pravidla) uzavřené mezi vedením podniku a odbory pro činnost EPR:
- definovat pojmy „informovanost“, „konzultace“ a „výjimečné zasedání“

- stanovit dobu nutnou pro seznámení s dokumenty

- stanovit opatření při sloučení, prodeji nebo zániku podniku

- mechanismus vytvoření pracovní skupiny pro řešení určitého problému

- řešení krizových situací (vyhlašování, pověřené osoby, jednací jazyk, informační zdroje)

- definovat, co jsou „tajné informace“, které vedení podniku odmítne předat EPR

- smluvní závazek členů EPR o zachování tajemství

- stanovit termín, do kdy bude informována EPR (aby mohla informovat zaměstnance), než vedení podniku podá informace na tiskové konferenci

- využití členů DR podniku pro řešení krizových situací
etc., etc.


Rozpor s vedením podniku (řešení podle regulativu EU č. 406/89):
- podat žádost o slyšení v komisi

- komise informuje EPR o vzniku problému (neexistovala „konzultace“ před problémem)

- EPR vyšle experty

- vedení podniku oznámit nesouhlas s jeho postupem

- EPR by měla k řešení konkrétního problému předložit společný názor všech národních úrovní, aby vedení podniku nemohlo zneužít názor jedné národní úrovně proti všem ostatním, zároveň aby nedošlo k sociálnímu konfliktu mezi národními úrovněmi


6. EU a sociální dialog
Zákonodárnou moc v EU má Rada Evropy, případně Parlament, jedinou zákonodárnou iniciativu vůči Radě má Komise. Komise vyslechne všechny sociální partnery, zda jsou ochotni diskutovat. Je-li výsledkem dialogu sociálních partnerů dohoda, Komise předloží Radě ke schválení direktivu EU. Nemají-li sociální partneři zájem na dohodě, Komise vypracuje návrh direktivy sama a předloží ji Radě ke schválení. Sociální partneři mohou Komisi předložit vlastní návrhy na text direktivy.
Sociální dialog v energetice probíhá ve výboru EUROELETRIC ve dvou fázích:
- jednání se zaměstnavateli (řešení vnitřních trhů práce)

- jednání se zaměstnavateli za účasti odborů (o kvalifikaci zaměstnanců, plnění dohod se zaměstnavateli)

V EU existuje direktiva řešící vnitřní vztah zaměstnavatelé – odbory, tento problém řešit v „Protokolu“ EPR.
Ve mzdových vyjednáváních růstu mezd zohlednit nejen růst produktivity práce, ale
i udržení životní úrovně a podíl zaměstnanců na zisku podniku – zapojení EPR ne do jednání o KS, ale pro dosažení stejných podmínek v národních úrovních.

7. Práce ve skupinách
Účastníci semináře byli rozděleni do dvou pracovních skupin, z nichž každá řešila určitou oblast problematiky činnosti EPR. My jsme byli ve skupině, která řešila problém, co může udělat EPR v modelovém příkladu podniku:
„Mnohonárodnostní koncern se sídlem v zemi A, v mateřské zemi pracuje 85 % zaměstnanců, představitelé zemí B, C a D se dozvěděli o bonusu zaměstnanců mateřské firmy, když produktivita práce vzroste o 5 – 10 %“.
Diskuze v EPR k tomuto problému:
- zisk rozdělovat procentově stejně, jak přispívá daná země k růstu zisku podniku

- kolik je schopen zaplatit trh dané země za výrobek (asi životní úroveň), v národních filiálkách platit zaměstnance podle toho

- o mzdovém vývoji jednají zaměstnavatelé s odbory v KS, ne v EPR
EPR vůči vedení podniku:

- mzdový vývoj národních filiálek řídit podle národních podmínek (životní úroveň)

- definovat pojem „produktivita práce“ (v národních úrovních může být rozdílný výklad pojmu)

- nastavit vývoj přibližování mezd národních filiálek vzhledem k produktivitě práce tak, aby se v určitém časovém horizontu průměrné mzdy národních filiálek přiblížily k mateřské zemi


EPR k řešení problému:
- jednat s vedením podniku o určité nespravedlnosti v národní filiálce
- přijmout společná kritéria (např. úroveň zisku) pro všechny národní úrovně pro odvození nárůstu mezd

8. Závěr semináře
- EPR je nástrojem pro diskuzi k řešení problémů, k tomu musí mít vytvořeny podmínky činnosti (organizační a finanční)

- EPR si musí stanovit strategii k řešení konfliktů

- EPR nemůže v podnicích nahradit úlohu a postavení odborů

- EPR může podat k Evropskému soudu zaměstnavatele, který neposkytnul zaměstnancům informace (existuje kladné soudní rozhodnutí k této povinnosti zaměstnavatele)


Pro POS ECHO vypracovali pp. Lubomír Klosík a František Haman