Zpráva ze semináře k restrukturalizaci v nových členských státech EU

Kategorie: Zprávy z cest
Zpráva ze závěrečného semináře společného projektu evropských sociálních partnerů k restrukturalizaci v nových členských státech EU, konaného v Bruselu, 26. - 27. června 2006.
Zpráva ze na závěrečného semináře společného projektu evropských
sociálních partnerů k restrukturalizaci v nových členských státech EU

Brusel, 26. - 27. června 2006



Ve dnech 26. a 27. června 2006 se v Bruselu konal závěrečný seminář společného projektu
evropských sociálních partnerů k restrukturalizaci v nových členských státech EU. Semináře se
zúčastnilo na 150 zástupců sociálních partnerů ze starých i nových členských států EU a
představitelů organizací evropských sociálních partnerů - EOK, UNICE/UEAPME a CEEP1. V
delegaci ČMKOS se semináře zúčastnili:
Vlastimil Altner, tajemník OS PHGN
Jiří Kubíček, místopředseda OS ECHO
Hana Málková, koordinátorka EIT ČMKOS
Tomáš Pavelka, expert makroekonomického odd. ČMKOS
Jaroslav Souček, místopředseda OS KOVO.

V rámci společného učebního a školicího programu organizovaného evropskými sociálními
partnery pro sociální partnery z nových členských států se zasedání jako pozorovatelka účastnila i
Daniela Voráčková, pracovnice NOS pracovníků potravinářského průmyslu a příbuzných oborů
Čech a Moravy.

Integrovaný program organizací evropských sociálních partnerů "Studie k restrukturalizaci
v nových členských státech EU" byl zahájen počátkem roku 2005. Jeho prvním krokem bylo
zpracování studií o restrukturalizaci v jednotlivých nových členských státech nezávislými
experty, které společně vybíraly organizace evropských sociálních partnerů, bez možnosti zásahu
národních sociálních partnerů. Tyto studie popisovaly vývoj, trendy a výzvy v ekonomické oblasti a
na trhu práce, dále pak situaci v sociálním dialogu a proces restrukturalizace. V této poslední části
bylo původním záměrem soustředit se na konkrétní příklady ukazující i působení národních
sociálních partnerů v dané oblasti. Vzhledem k velmi těžké dostupnosti informací zapříčiněné
zejména neochotou zaměstnavatelů je poskytovat, byla bohužel tato původně stěžejní část studií -
včetně případu České republiky - značně potlačena.

Po zpracování studií proběhly národní společné semináře sociálních partnerů, na nichž se tyto
návrhy textů diskutovaly. Český seminář se konal koncem června 2005 v hotelu Olšanka, za účasti
zástupců ČMKOS a jejích členských svazů a českých zaměstnavatelských organizací. Návrh
studie byl na semináři značně zkritizován, poté byl v průběhu dalších měsíců autory částečně
upraven. I po těchto úpravách však byl zkratkovitý, s formálními i obsahovými problémy a nedával
komplexní pohled na celou situaci. Tyto připomínky jsme spolu s dalšími konkrétními návrhy změn
sdělili autorům v květnu 2006 písemnou formou.

Národní studie však spíše než jako samostatné materiály posloužily jako podklad pro syntetickou
zprávu, která byla předložena závěrečnému semináři projektu. Lze říci, že tomuto shrnutí se
podařilo do značné míry se vyhnout problémům národních zpráv a obraz, který poskytuje, je
objektivnější. Syntéza obsahuje klíčové ukazatele o jednotlivých zemích - v oblasti demografické,
ekonomické, trhu práce, struktury průmyslu a přímých zahraničních investic. Dále se zabývá tím,
jak docházelo a dochází v těchto státech k restrukturalizaci.

V části týkající se předvídání a zvládání restrukturalizace konstatuje, že prakticky pro všechny
sociální partnery v těchto zemích bylo složité konstruktivně diskutovat buď mezi sebou nebo s
vládou důležité změny, které bylo třeba provést v krátkém čase. Diskuse o restrukturalizaci na
národní úrovni je omezená a praktické akce sociálních partnerů v této oblasti vzácné. Na
podnikové úrovni jsou pak diskuse časově omezené a týkají se většinou jen finančních
kompenzací za ztrátu pracovního místa.

Podle studie má tato situace - jak vyplynulo zejména z národních seminářů - několik příčin.
Mezi ně patří:
- způsob, rychlost a rozsah privatizace;

- pozdní informování a konzultace pracovníků a jejich zástupců a následná rychlost provedení
restrukturalizace;

- různé standardy národního chování nadnárodních společností;

- soustředění se prakticky pouze na finanční kompenzace;

- efektivita sociálních partnerů.


Část týkající se předvídání a vyrovnávání se s dopady restrukturalizace na trh práce se
zabývá následujícími otázkami:
- efektivnost systémů školství - jejich schopnost vychovat mladé k povoláním, která jsou třeba na
trhu práce;

- možnost mít práci celý život - celoživotní učení;

- ekonomická migrace a nedostatek některých profesí - odliv mozků, "svalů", apod. - a způso zaplňování vzniklých mezer;

- regionální rozdíly - povzbuzování mobility práce a lidí;

- neformální ekonomika - problematika práce na černo;

- podpora malých a středních podniků jako "motorů" růstu.


Závěr studie přináší některá zobecnění a nastoluje některé otázky. Mezi zobecnění patří:
- pozadím otázek, o nichž se hovořilo téměř v každé zemi, je otázka ekonomického růstu v
období radikálních ekonomických a sociálních změn;

- zejména v devadesátých letech bylo pro mnohé důležitější přežití než předvídání nebo proaktivní řešení agendy změn, kterou nikdo nekontroloval;

- problémy, s nimiž se potýkají v jednotlivých zemích na podnikové, regionální a národní úrovni
byly často podobné povahy;

- během doby došlo k určitému pokroku v řízení restrukturalizace a ve vlivu sociálních partnerů
bez ohledu na mnohé problémy a omezení, která přetrvávají; a

- začaly se objevovat některé příklady skutečně vůdčí restrukturalizační praxe.


Otázky jsou následující:
- Bude pokračující hospodářský růst podporovat řešení identifikovaných problémů, nebo se
problémy stanou brzdou ekonomického úspěchu?

- Je boom v zemích střední a východní Evropy udržitelný, nebo je to přechodná vlna růstu, která půjde dále na východ až do EU vstoupí Rumunsko a Bulharsko?

- Jak mohou národní sociální partneři na všech úrovních zlepšit svoji výkonnost pokud jde o
hledání budoucích restrukturalizačních záležitostí a společné zapojení do sdílené agendy, která
jde za finanční kompenzaci ztráty zaměstnání? Je již jasné, že restrukturalizace bude
pokračovat prostřednictvím probíhající privatizace, zmenšování kapacit v upadajících
odvětvích, mezinárodní odvětvové restrukturalizace v odvětvích jako je výroba motorových
vozidel, technologických změn, potřeby pokračovat ve zlepšování konkurenceschopnosti a
reforem účinnosti veřejného sektoru.

- Co ještě mohou sociální partneři dělat pro napojení na vlády a další činitele a pro diskusi s nimi a řešení makroekonomických otázek, které ovlivňují výkon na trhu práce?

- Jak důležité je identifikovat rozsah a praxi tiché restrukturalizace (restrukturalizace malých a středních podniků, neformálního sektoru apod. - všude tam, kde není třeba nebo možné hlásit
počet propuštěných) a jak to udělat?

- Jak mohou organizace sociálních partnerů v celé Evropě pracovat společně pro zlepšení své reprezentativnosti, kapacit a efektivnosti v řešené ekonomických a sociálních změn?


Hledáním odpovědí zejména na tyto otázky se zabýval závěrečný seminář. Diskuse v podstatě
potvrzovala a dokreslovala zjištění obsažená v syntetické zpráva, jak byla na semináři
prezentována. Účastníci zdůraznili mimo jiné i nezbytnost větší účasti sociálních partnerů v
otázkách restrukturalizace. Aby mohli předvídat a řídit změny, potřebují plně chápat výzvy s
restrukturalizací spojené.

Na konferenci vystoupil i komisař V. Špidla, který v souvislosti s restrukturalizací zdůraznil význam
vytvoření určitých návodů jak ji správně provádět s ohledem na dopady na trh práce. V této
souvislosti podtrhl i význam evropských podnikových rad a posílení vzdělávání a mobility. Řekl, že
nové státy potřebují podporu ze strany EU. Důležité jsou zejména investice do lidského kapitálu a
řešení dlouhodobé nezaměstnanosti, přizpůsobování sociální ochrany potřebám lidí vyloučených z
trhů práce, regionální politika vedoucí ke snižování rozdílů - tedy např. investice do infrastruktury a
služeb, i podpora mobility.

Na závěr semináře vystoupili vedoucí představitelé všech 4 organizací evropských sociálních
partnerů - EOK, UNICE, UEAPME a CEEP. Shodli se na tom, že restrukturalizace je v naší
společnosti nepopiratelnou realitou. Může to však být i bolestný proces pro ty, kterých se týká, a
proto je nezbytné předvídat a řídit změny. Důležitým příspěvkem ke zmenšení obav a odporu ke
změnám jsou dobré informační a konzultační procesy.

Syntetická zpráva bude upravena podle diskuse na semináři a poté předložena Výboru EU pro
sociální dialog. V nadcházejícím období bude celý projekt rozšířen i na 15 starých členských států
a výsledkem by měly být znalosti o problematice restrukturalizace v celé EU.

Zapsala: Hana Málková, koordinátorka EIT ČMKOS
Souhlas: výše uvedení účastníci