Tématická konference EMCEF, 15. června 2005, Athény, Řecko

Dokument obsahuje zprávu Tématická konference EMCEF konané 15. června 2005 v Athénách v Řecku. EMCEF pořádalo svou první tématickou konferenci 15. června 2005 v Athénách,
Řecku na základě pozvání řeckých kolegů z GENOP-DEI. Konference se zúčastnilo
na 90 delegátů odborových svazů z celé Evropy.
Smysl konference spočíval v evropských reformách a role odborů při těchto
změnách. Hlavní body konference byly následující:




Konferenci zahájil prezident EMCEF Hubertus SCHMOLDT. Účastníky přivítal Nikos
PILALIDIS, předseda řeckých odborů GENOP-DEI a zároveň člen exekutivního
výboru EMCEF.
Prvním velkým bodem konference byla Reforma v Evropě a role odborů.
Cíl: Najít společné evropské otázky na bázi prezentace zkušeností národních
reforem. Konference se zabývala různými reformami a co byol s jejich pomocí
dosaženo.
K tomuto tématu se vyjádřili jako předsedající Francesca SANCHEZ (FIA-UGT,
Španělsko), dále profesor z pařížské Univerzity Henri NADEL, který se zabýval
sociálními a průmyslovými změnami v Evropě. Na téma penze a sociální ochrana
povídal Michael VASSILIADIS (IGBCE, Německo), ke školení zaměstnanců se
vyjádřil Bohdan NEGRUTZI (UFS ATLAS, Rumunsko) a k politice zaměstnání a
využití pracovního času hovořila Herriet EISNER (AMICUS, UK)
Druhým bodem konference byly Průmyslové změny a politika kolektivního
vyjednávání.
Cíl: Náš sektor čelí velkým průmyslovým změnám, které mají sociální a
ekonomické dopady. Odborové svazy mohou hrát v těchto změnách důležitou
úlohu. Úspěšný sociální dialog vyžaduje posílení potřeby kolektivního
vyjednávání, což charakterizuje evropský sociální dialog. Výměna zkušeností
v této oblasti nám umožní vyzkoušet praxe různých odborových svazů.
Předsedajícím pro druhý tématický blok byl Per SORENSEN (Co-Industry,
Dánsko). Členové panelové diskuze prezentovali příklady kooperace nebo
spolupráce na evropské úrovni. Mezi řečníky byl Jackie MORIN z generálního
ředitelství pro zaměstnanost, sociální otázky a rovné příležitosti u Evropské
Komise, který se zabýval otázkou: Jaká je role a důležitost sociálních partnerů v
Evropě Na téma průmyslová a ekologická rizika, výzkum a inovace
hovořil předseda OS ECHO JUDr. Zdeněk ČERNÝ. Jeannette VAN DONGEN (FNV
Bondgenoten, Nizozemí) se zabývala ve svém vystoupení sociálním dialogem a
rolí vyjednávání. Frédéric IMBRECHT (FNME CGT, Francie) hovořil na téma
průmyslové změny, atraktivita a produktivita našeho průmyslu.
Závěrečným bodem konference byly Důsledky pro evropskou kooperaci.

Cíl: Jaké jsou následky těchto vývojů pro perspektivy kooperace a společné
diskuze na evropské úrovni do budoucna Na bázi předešlé diskuze se určí cesta,
kterou se bude naše federace ubírat.
Pro třetí tématický blok byl předsedajícím Patrick PIERRON (FCE-CFDT Francie).
Za ETUC hovořila Juliane BIR, poradce pro sociální dialog, na téma jakého
pokroku bylo dosaženo díky evropskému sociálnímu dialogu
Posledními řečníky zabývající se otázkou jaké jsou souvislosti mezi směrnicemi
ze sjezdu EMCEF a pracovním plánem čtyřech EMCEF výborů byli předsedající
čtyřech EMCEF výborů:
Dario ILOSSI (FEMCA-CISL, Itálie) - výbor pro kolektivní vyjednávání; Christer
LARSSON (Svenska Pappers, Švédsko) - výbor pro evropské podnikové rady;
Tomas NIEBER (IGBCE, Německo) - výbor pro průmyslovou politiku; Ferenc
RABI (BDSZ, Maďarsko) - výbor pro sociální dialog.
Závěry konference shrnul Reinhard REIBSCH, generální tajemník EMCEF.


Na téma průmyslová a ekologická rizika, výzkum a inovace hovořil předseda OS ECHO JUDr. Zdeněk ČERNÝ.

Výňatek z příspěvku předsedy OS ECHO JUDr. Zdenka ČERNÉHO:

Vážené kolegyně,
Vážení kolegové,
chtěl bych navázat na své předřečníky a zaměřil bych se ve svém
vystoupení na téma Průmyslová a ekologická rizika, a dále pak na výzkum
a inovace.
Během roku 2003, kdy Evropská komise a EP zahájily širokou diskusi o
návrhu nové chemické politiky (REACH), iniciovali představitelé SCHP ČR
opatření umožňující stanovit ekonomické a sociální důsledky realizace
navrhovaných právních opatření - v dohodě s MPO zpracovaná studie byla
podkladem pro stanoviska při jednáních odborné skupiny prezidenta SCHP ČR na
úrovni ministra průmyslu a obchodu a ministra životního prostředí i na úrovni
představitelů Cefic a některých národních svazů chemického průmyslu.
SP ČR v dohodě s vedením SCHP ČR a Odborovým svazem ECHO
nominoval ve 4. čtvrtletí 2003 odborného zástupce jako externího člena rozšířené
Rezortní koordinační skupiny MŽP s cílem obhajovat ve stanoviscích k návrhům
nových právních předpisů EU podnikatelská hlediska.
Vliv chemického průmyslu ČR na zdraví, životní prostředí a bezpečnost se
v roce 2003 proti 2002 zlepšil v emisích znečištění do vod, téměř stagnoval
z hlediska emisí do ovzduší a odpadů. Pracovní bezpečnost - 3 smrtelné úrazy a
jen mírný pokles v úrazové četnosti nejsou uspokojivé a kontrastují s úspěšnými
členskými společnostmi - nositeli titulu Bezpečný podnik. Chemický průmysl ČR
nezaznamenal, na rozdíl od roku 2002, závažnou havárii zařízení. Zásadního
obratu bylo dosaženo v r. 2003 při přípravě dalších prioritních sanací tzv. starých
zátěží v a.s. Aliachem Synthesia a a.s. Spolana. Investice na ochranu životního
prostředí klesají - podniky se připravují na realizaci modernizace výrobních
zařízení.


Chemický průmysl ČR svým důrazem na rovnováhu ekonomických,
environmentálních a sociálních hledisek přispívá k udržitelnému rozvoji v ČR,
který byl mj. podpořen ustavením vládního výboru. Zástupci SCHP ČR odmítli při
veřejných diskusích o přípravě IRZ - Integrovaného registru znečištění výtky
zástupců nevládních environmentálních sdružení, že brání evidenci a
zveřejňování emisí znečišťujících látek do prostředí. V souladu s názory
evropského chemického průmyslu hájí přípravu vyvážené nové evropské
chemické legislativy.
Většina rozhodujících výrobních společností má zavedený a certifikovaný
systém environmentálně orientovaného řízení ve smyslu ISO řady 14000, další
jeho zavedení připravují. Rozšiřuje se počet podniků, které obhájily titul
Bezpečný podnik. Podniky chemického průmyslu nepřekonaly svoji rezervovanost
vůči EMAS, kde teprve členství ČR v EU umožní registraci validovaných subjektů.
Program Responsible Care - Odpovědné podnikání v chemii je
sjednocujícím příkladem praktických činností podniků chemického průmyslu,
jejichž výsledky lze měřit a porovnávat a zveřejňováním přesvědčovat veřejnost
o důvěryhodnosti chemického průmyslu. V souladu s probíhající renovací
Programu RC na úrovni Cefic a ICCA, které se zástupci společností a SCHP ČR
aktivně účastnili, byla po zhodnocení výsledků připravována další novela Příručky
pro přípravu, hodnocení a plnění Programu RC, orientovaná mj. na vyšší
nezávislost hodnocení dosažených výsledků a na odpovědný dohled nad výrobky
v rámci Product Stewardship. V rámci spolupráce chemického průmyslu
s nejprůmyslovějšími regiony byla v roce 2003 připravena a v závěru roku
podepsána Dohoda o spolupráci SCHP ČR a Ústeckého kraje prezidentem SCHP
ČR, Ing. P Švarcem, CSc., a hejtmanem Ústeckého kraje, Ing. J. Šulcem. Měla
by být základem pro spolupráci v dalších krajích, kde je chemický průmysl
významně zastoupen.


Většina středních a velkých výrobních podniků chemického průmyslu a
obchodních a distribučních společností v rámci plnění svých programů RC
vykazuje zlepšení v environmentálních a bezpečnostních ukazatelích. Hodnocení
a zveřejňování výsledků programu RC podle aktualizované Příručky SCHP ČR
umožnilo zlepšit vnitropodnikovou komunikaci se zaměstnanci, povinné
internetové zprávy podniků odrazily některé výhrady nevládních organizací vůči
chemickému průmyslu a zlepšily komunikaci podniků s úřady a občany. Přesto
podle průzkumu z 2. poloviny 2003 o postavení a pověsti chemického průmyslu
ČR zůstávají výsledky programu RC nedostatečně využity, stejně jako v jiných
evropských zemích.
Aktualizace programu RC na úrovni ICCA a Cefic proto zvyšuje důraz na
bezpečnost a důvěryhodnost výrobků - Product Stewardhip - Odpovědný dohled
nad výrobkem se stává prioritou činností chemického průmyslu v následujících
letech; důvěryhodnost výsledků programu RC zvýší tlak na nezávislé hodnocení -
tomuto požadavku vyšel SCHP ČR vstříc, když podmínil hodnocení podniků v r.
2003 zprávami nominovaných ověřovatelů a rozhodl, aby od r. 2004 byly
zvýhodněny společnosti - nositelé titulu Bezpečný podnik a certifikované podle
ISO řady 14000.
Zástupci členských společností SCHP ČR a jeho sekretariátu se zúčastnili
spolu se zástupci dalších národních svazů chemického průmyslu čtyř pracovních
mezinárodních seminářů zaměřených na výměnu zkušeností a na sjednocení
praktik dobrovolných činností v oblastech výrobkové a přepravní politiky (Product
Stewardship, ICE, SQAS), energetické politiky a zavádění nejlepších dostupných
technik.

Plnění programu RC, výsledky



Kolegové, kolegyně,
dovolte mi, abych se v další části mého vystoupení věnoval otázce týkající se
výzkumu a inovací.
Význačným rysem rozvinutých ekonomik je zásadní role podnikavosti a
inovace jako hlavní hnací síly růstu.

Motivovaní podnikatelé ochotní nést riziko zakládají nové firmy které jsou
hlavním zdrojem pracovních příležitostí. Zejména v dobách rychlého technického
pokroku je kontinuální zakládání nových firem a růst firem stávajících klíčové pro
přizpůsobování se novým trhům a dosahování růstu inovace a produktivity.

Konkurenceschopnost a ekonomický růst jsou také stále více založeny na
inovaci tj. na vývoji a ekonomickém využívání nových nebo vylepšených výrobků
a služeb a optimalizaci podnikatelských procesů. Inovace neustále znovu
vymezuje trhy a otevírá nové sektory hospodářské a společenské činnosti. Týká
se to všech průmyslových sektorů, starých i nových.

Poznatky a znalosti jsou jádrem inovace. Inovace je většinou výsledkem
složitých a interaktivních procesů, jejichž prostřednictvím firmy získávají
doplňující poznatky od ostatních organizací a institucí. Inovace navíc velmi často
vychází z nových metod managementu a organizace založených na ICT a
investicích do nového vybavení a dovedností. Při vytváření ekonomické hodnoty
rovněž nabývají významu i další formy inovace spojené s komercionalizací a
marketingem (inovace v oblasti prezentace).

Komise EU nedávno upozornila na skutečnost, že Evropa utrácí za výzkum
a vývoj ve vztahu k HDP méně než její hlavní konkurenti. Roztříštěnost úsilí
v oblasti výzkumu a vývoje, uzavřené a izolované národní výzkumné systémy,
nedostatečné vazby mezi průmyslem a výzkumnou základnou a rozdíly mezi
právními a administrativními modely si vybírají na investicích do výzkumu a
vývoje a do vytváření poznatků svou daň. Navíc "produktivita" investic do
evropského výzkumu je nízká. Inovační systém EU má nedostatečnou schopnost
přeměnit nové poznatky v nové nebo vylepšené, hodnotu vytvářející výrobky,
služby a procesy.

EU by měla věnovat zvláštní pozornost zlepšování svého výkonu v oblasti
inovace a rozvíjet některé zásadní faktory, kterým se dosud věnovala jen
nedostatečně.
Ve snaze naplnit cíl stanovený na setkání Rady v Barceloně, tj. zvýšit
investice do výzkumu a vývoje v EU až do výše 3% HDP v roce 2010, Komise ve
svém posledním Sdělení zdůrazňuje potřebu vytvořit rámcové podmínky, které
by více přitáhly soukromé investice do výzkumu a vývoje, a zajistit lepší
využívání veřejných financí určených na výzkum a vývoj. Zároveň vymezila
iniciativu Evropské výzkumné oblasti (European Research Area, ERA) s cílem
překlenout roztříštěnost výzkumných aktivit v Evropě.

Politika výzkumu a vývoje je klíčovým nástrojem zvyšování růstového
potenciálu EU. Vědomosti a inovace jsou základnou na níž se mohou rozvíjet
průmyslová odvětví s vysokou přidanou hodnotou, jako jsou ICT (Informační a
komunikační technologie), biotechnologie a nanotechnologie.
Technologické platformy by mohly vytvářet fórum pro spolupráci mezi
zainteresovanými stranami a vypracovávat pro oblast výzkumu a vývoje
dlouhodobý strategický plán pro specifické technologie představující hlavní
ekonomické nebo společenské výzvy, jako např. nástup vodíku jako nového
zdroje energie. Zajišťovaly by synergii mezi úřady, uživateli, regulátory,
průmyslem, spotřebiteli a místy, kde dochází k úzkému spojení základního
výzkumu a přeměny poznatků v technologie. Je třeba vytvořit spojitost mezi
výzkumem, který může přinášet nové příležitosti, a následným regulačním
rámcem, v němž mohou být dané technologie vyvíjeny a uplatňovány na trhu.
Navíc by se měly podporovat investice do nehmotných aktiv a lidského
kapitálu, aby se již existující poznatky co nejlépe využily a byly co nejvíce
rozšířeny. K naplnění tohoto cíle může rovněž přispět, bude-li věnována větší
pozornost potřebám služeb, které jsou intenzivně závislé na vědomostech.
Další klíčovou prioritou bude i povzbuzování a usnadňování tvorby
inovačních seskupení (tzv. inkubátorů - center inovací) a sítí. V tomto ohledu již
Komise poznala, že bude užitečné nasměrovat veřejné výdaje směrem
k akumulaci lidského kapitálu a k výzkumu a vývoji, v souladu s požadavky
lisabonské strategie.

Vážené kolegyně,
Vážení kolegové,
děkuji Vám všem za pozornost.