Stanovisko Legislativní rady ČMKOS

Kategorie: Zákoník práce
Dokument obsahuje stanovisko Legislativní rady ČMKOS k odměňování uvolněných odborových funkcionářů podle § 203 odst. 2 písm. a) a b) nového zákoníku práce. Stanovisko Legislativní rady ČMKOS
k odměňování uvolněných odborových funkcionářů
podle § 203 odst. 2 písm. a) a b) nového zákoníku práce

§ 203


(2) Pracovní volno pro jiný úkon v obecném zájmu zaměstnanci
a) přísluší k výkonu funkce člena orgánu odborové organizace podle tohoto zákona, rady zaměstnanců a zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a činnosti člena volební komise podle tohoto zákona (§ 283 až 285), jakož i k výkonu funkce člena orgánu právnické osoby voleného za zaměstnance podle zvláštního právního předpisu s náhradou mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku

b) přísluší k výkonu jiné odborové činnosti, zejména k účasti na schůzích, konferencích nebo sjezdech,


Podle § 203 odst. 2 písm. a) nového zákoníku práce (dále jen "NZP") je výkon funkce
člena orgánu odborové organizace, rady zaměstnanců a zástupce pro oblast bezpečnosti
a ochrany zdraví při práci a činnosti člena volební komise podle § 283 až 285, jakož i výkon
funkce člena orgánu právnické osoby voleného za zaměstnance podle zvláštního právního
předpisu jiným úkonem v obecném zájmu, za který zaměstnanci přísluší pracovní volno
s náhradou mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku. Současně je v § 395 NZP
rušena vyhláška č. 172/1973 Sb., o uvolňování pracovníků ze zaměstnání k výkonu funkce
v Revolučním odborovém hnutí.

V současnosti se odměňování dlouhodobě uvolněných odborových funkcionářů řídí §
25c odst. 5 ZP (pracovní volno v nezbytně nutném rozsahu s náhradou mzdy ve výši
průměrného výdělku; tuto částku hradí zaměstnavatel a odborová organizace mu ji
nerefunduje) a § 7 vyhlášky č. 172/ 1973 Sb. (za dobu uvolnění se zaměstnanci poskytuje
odměna ve výši jeho průměrného výdělku včetně prémií apod.; tuto odměnu poskytuje
odborová organizace).

Účast uvolněného odborového funkcionáře na sociálním a zdravotním pojištění (dále
jen "SP a ZP") se dovozuje z § 8 odst. 3 vyhlášky. Ke dni účinnosti nového ZP zrušením
vyhlášky zanikne i právní základ účasti uvolněných odborových funkcionářů na SP a ZP
v rozsahu, ve kterém mu nebude zaměstnavatelem vyplácena náhrada mzdy podle § 203 odst.
2 písm. a) nového ZP.

Cíle:

1. zachovat výši příjmu uvolněných odborových funkcionářů s tím, aby celá částka byla základem pro výpočet zdravotního a sociálního pojištění,

2. zachovat výši příjmu uvolněných odborových funkcionářů, i když celá vyplácená částka, popř. její část, nebude základem pro výpočet zdravotního a sociálního pojištění,


Možná řešení:

1. V KS sjednat, že jiné úkony v obecném zájmu podle § 203 odst. 2 písm. b) budou u zaměstnavatele v režimu úkonů pod písm. a), tj. s náhradou mzdy, kterou by
zaměstnavateli, pokud to také bude dohodnuto v KS refundovaly odbory, případně včetně
nákladů zaměstnavatele na pojistné na SP a ZP odvedené za zaměstnance. V úvahu tedy
přichází několik variant:
a) KS neobsahuje žádné zvláštní ustanovení o odměňování odborových funkcionářů

b) V KS je sjednáno, že při uvolnění zaměstnance podle § 203 odst. 2 písm. b) (tzv. "ryzí odborová činnost") bude zaměstnanci poskytnuta náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku. V tomto případě půjde o stejný režim odměňování jako při uvolňování podle § 203 odst. 2 písm. a), veškerou náhradu mzdy bude vyplácet zaměstnavatel na své náklady.

c) V KS je sjednáno, že při uvolnění zaměstnance podle § 203 odst. 2 písm. b) (tzv. "ryzí odborová činnost") bude zaměstnanci poskytnuta náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku, přičemž je také dojednáno, že odborová organizace bude zaměstnavateli tuto částku, případně její část, refundovat.

d) V KS je sjednáno, že při uvolnění zaměstnance podle § 203 odst. 2 písm. b) (tzv. "ryzí odborová činnost") bude zaměstnanci poskytnuta náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku, přičemž je také dojednáno, že odborová organizace bude zaměstnavateli tuto částku, případně její část, refundovat, a to včetně pojistného na SP a ZP odvedeného za zaměstnance.


2. V případě, že v současnosti již uvolněným odborovým funkcionářům není vyplácena náhrada mzdy podle práce, kterou před nástupem do funkce vykonávali, lze zajistit
zachování dosaženého příjmu uvolněného odborového funkcionáře buď sjednáním změny pracovní smlouvy (druhu práce) a v návaznosti na to nového mzdového zařazení, případně sjednáním smluvní mzdy. Další možností je stanovit v KS, že náhrada mzdy bude poskytována nejméně ve výši dosavadní odměny uvolněného odborového funkcionáře. Případnou změnu pracovní smlouvy (druhu práce), aby mzda, příp. smluvní mzda, odpovídala nejméně odměně, kterou dosud uvolněný odborový funkcionář pobíral, je nutné zajistit s předstihem, aby se průměrná mzda vypočítávala již
z jiného mzdového zařazení.


3. V případě, že zaměstnavatel nebude ochoten na toto řešení přistoupit, ale je ochoten poskytnout pracovní volno podle písm. a) a b), s tím, že náhradu mzdy vzhledem k rozsahu výkonu funkce podle písm. a) poskytne jen v malém rozsahu (např. čtvrtina plného úvazku), může pravděpodobně přicházet v úvahu zaměstnání tohoto zaměstnance na zbývající část úvazku odborovou organizací, popř. výplata odměny odborovou organizací zaměstnanci za výkon funkce formou funkčního požitku bez existence vztahu zakládajícího účast na SP, ZP - funkční požitek v žádném případě nezakládá účast na SP a ZP.


V Praze dne 17. 7. 2006