Role technologických parků v průmyslové transformaci nových členských států EU

Kategorie: Zprávy z cest
Role technologických parků v průmyslové transformaci nových členských států EU
Úvod k dokumentu

Role technologických parků v průmyslové transformaci nových členských
států EU - R/CESE 459/2005


Vážený pane předsedo, vážení přítomní,

konstatoval jsem v úvodu svého příspěvku, že formální přistoupení k internímu trhu podpořilo přímé zahraniční investice a další integraci nových členských států do evropských výrobních sítí a dodavatelských řetězců. Výsledkem patnáctileté transformace zemí SVE je relativně stabilní makroekonomická situace (nízká inflace, vysoká míra růstu), legislativní rámec pro
privátní ekonomické aktivity, strukturální změna jako důsledek FDI (přímé zahraniční investice) a nárůst průmyslové specializace.
Rozšíření samotné nevede k nové vlně pasivních přesunů výrob - dislokace z důvodů nízkých nákladů a mezd již proběhly. Postupná změna komparativních výhod přistupujících zemí (vzdělaná pracovní síla, infrastruktura, technologické prostředí) může vést k přeorientování investic do technologicky a na kvalifikaci náročných průmyslů a služeb. To by rovněž mohlo vést k novému přeorientování investičních toků ze Západní do Střední Evropy. Mohou zde vznikat dočasné negativní důsledky pro regiony EU -15, které jsou geograficky blízko hranicím s novými členy. Ale vzhledem k postupnému zlepšování životní úrovně v nových členských státech tento efekt postupně zmizí.

Po desetiletí snižování a restrukturalizace má nyní většina přistupujících zemí průmyslovou strukturu někde mezi Jihem a Severem Evropy. Nadnárodní společnosti, poté co se usadily v regionu, se
pokoušejí prohloubit svou přítomnost prostřednictvím podpory existujících subdodavatelů. Celkový výrobní obchodní deficit nových členských států radikálně klesá. Průmysl rychle zvyšuje kvalitu svých
výrobních procesů a produktů (což naopak vede k vyšším výrobním nákladům a cenám). V současné době je region svědkem vlny investic do podnikatelských služeb v souvislosti s tím, jak západní skupiny vytvářejí celoevropské základny ve Střední Evropě.

Průmysl zemí SVE musí dále bezpodmínečně zvýšit úroveň technologické základny, diverzifikovat průmyslové struktury, zvyšovat institucionální rámec a veřejnou infrastrukturu, vytvářet a posilovat regionální politiky, posílit všechny aspekty průmyslu zlepšující konkurenceschopnost, dokončit proces průmyslové restrukturalizace, vytvořit nové struktury pro sociální dialog v průmyslu, rozvíjet manažerské a marketingové know-how a posílit a rozvíjet lidský kapitál.

Většina nutného přizpůsobení se již uskutečnila, nebo se bude i nadále uskutečňovat. Rozšíření samozřejmě urychlilo strukturální přizpůsobení. Na pozadí rychlého technologického progresu a probíhající globalizace ekonomiky je rozšíření fenoménem, který již nezpůsobuje tolik obav. Většina nových členských států přechází na výrobní strukturu průmyslu EU, což je proces, který bude i nadále pokračovat.

Na prvním setkání pracovní skupiny jsem předložil v naší věci materiál, který seznamoval se zkušenostmi v ČR (je přeložen do AJ, podrobnosti naleznete na http://www.czechinvest.cz). Dohodli jme se s panem Tótem, že jej do své studie zapracuje. Vyjádřil jsem souhlas, že úloha technologických parků v Evropě nabyla na významu a že je třeba se tím zabývat. Nepovažuji ani
za přehnané, že skutečná podpora tohoto pozitivního jevu sehraje rozhodující roli v evropské ekonomice - v tom, jak se vyrovná s hrozbami, či naopak jak využije výzev světového vývoje, jak jsem nastínil v úvodu. Potěšil by mne váš souhlas i s mým dalším názorem, že je to nejúčinnější způsob, jak čelit regionálním sociálním dumpingům i hrozbám migrace pracovní síly.

S potěšením sleduji i různé podpůrné aktivity v ČR v této věci. A to i takové, jako jsou soutěže o nejlepšího podnikatele, investora či subdodavatele a nejlepší průmyslovou zónu v příslušném roce, série seminářů a konferencí, až po Eurofórum, pořádané každoročně v rámci Mezinárodního strojírenského veletrhu v Brně. Zvláště potěšující je pak zaměření na vysoké školy (především
možnosti studentských stáží, společného zadávání diplomových prací, konzultační a expertní činnost škol, ale také přenosu výsledků výzkumu a vývoje do praxe) a na střední školy, kde jsou studenti oslovováni zajímavými soutěžemi na příslušná témata a odměňovány nejlepší práce.

Díky pečlivosti pana Tóta je v materiálu dostatečné seznámení s jednotlivými druhy parků - jejich historií, rozvojem, strukturami, atd. až po názory na jejich další rozvoj. Zvláště je zde vyzdvižena jejich flexibilita a podpora inovací. U nových členských států EU je pak nejdůležitější zákonná
podpora, poskytování veškerých služeb bezplatně, využívání a rozvíjení metod, které se ve světě osvědčily, tj. např. Benchmarkingu a Klastrů.

Považoval bych za úspěch, kdyby výsledkem této práce bylo nejen přesvědčivé vyzvednutí role technologických parků pro budoucí Evropu, ale i přesvědčivě naléhavý požadavek na jejich všestrannou podporu. Plně se ztotožňuji s "Doporučením" v závěru předkládaného materiálu.
Jakkoliv se některé požadavky v něm zdají dnes být nereálné - jak už jsem se zmínil - pro Evropu, pro její budoucnost v tripolárním světě, není jiné cesty.
_____________

Předkládá spoluzpravodaj Jiří Kubíček, 23.11.2005

Evropský hospodářský a sociální výbor


CCMI/025
Technologické parky
a průmyslové změny
V Bruselu dne 1. prosince 2005


STANOVISKO
Poradní komise pro průmyslové změny
na téma
"Úloha technologických parků v průmyslové transformaci
nových členských států EU"
_____________
Zpravodaj: pan János TÓTH
Spoluzpravodaj: pan Jiří KUBÍČEK
_____________


Evropský hospodářský a sociální výbor se dne 10. února 2005 rozhodl vypracovat v souladu
s článkem 29, odst. 2 Jednacího řádu stanovisko z vlastní iniciativy k tématu:

"Úloha technologických parků v průmyslové transformaci nových členských států EU"

Poradní komise pro průmyslové změny, která byla pověřena přípravou prací Výboru na toto téma,
přijala stanovisko dne 23. listopadu 2005 (zpravodaj: pan TÓTH, spoluzpravodaj: pan KUBÍČEK).
*
* *


1. Úvod

1.1 Na zasedání v březnu 2005 se Rada Evropské unie rozhodla znovu zahájit Lisabonskou
strategii a soustředit se na růst a zaměstnanost.

1.2 V doporučení č. 10667/05 z července 2005 Evropská rada vyslovila návrhy v rámci
integrovaných hlavních směrů ohledně hlavních směrů hospodářských politik (HSHP)
na období 2005-2008).

1.3 Osmý směr HSHP se týká nezbytnosti usnadnit všechny druhy inovace v členských státech.
Mezi prostředky navrženými za tímto účelem EHSV v tomto stanovisku poukazuje na to, že parky, o kterých pojednává, odpovídají všem podmínkám stanoveným Radou a mohou být považovány za "inovační střediska", která jsou uvedena jako druhý způsob podpory inovace. Zdá se, že ve všech členských státech tyto parky na jedné straně spojují univerzity a výzkumné ústavy a na straně druhé podniky a zapojují orgány na místní a regionální úrovni, čímž přispívají k překonání technologických rozdílů mezi regiony.

1.4 EHSV dále zdůrazňuje, že parky, o kterých pojednává toto stanovisko, nyní v široké míře
přispívají k plnění cíle desátého směru HSHP. Poskytují totiž základní prvky průmyslové síti, která je podle Rady v Evropě nezbytná, a díky své výjimečné konkurenceschopnosti posilují průmyslovou základnu Unie.

1.5 Parky v nových členských státech EU jsou strukturovány podle zásad parků obdobného druhu
již existujících v evropské patnáctce či na mnoha místech světa. I když se názvy liší - názvy, které se nejčastěji objevují v právnických formulacích, jsou "průmyslový park", "vědecký park", "technologický park", "vědecko-technologické centrum", "výzkumný park", "obchodní park", "inovační centrum" a "technologický inkubátor" - účel je vždy stejný. Park je na jedné straně místem, kde spolupůsobí věda a technologie a na straně druhé ekonomický rozvoj. Soustřeďuje součinnost plynoucí ze spolupráce mezi institucemi a podniky s cílem
zjednodušit přístup na trh a sdružuje vysoce odborné specializované služby, které usnadňují jeho využívání tím, že věnuje zvláštní pozornost vzniku podniků, podpoře zaměstnanců při vytváření vlastních podniků a vytváření sítí kontaktů.

1.6 Bulharsko a Rumunsko, oba budoucí členské státy, které s EU zahájily jednání o přístupu,
vydaly v oblasti průmyslových a technologických parků zákony.

1.7 Parky poskytují globální rámec a nezbytné prostředky pro usnadnění inovace a podporu
územního rozvoje. Jejich činnost obvykle zahrnuje zakládání podniků, podporu přenosu technologie a programy na podporu neformálních investorů ("business angels"). Navíc poskytují jedinečnou příležitost k podporování a usnadňování transakcí rizikového kapitálu. Parky pozitivně přispívají k vytváření, zahajování a provádění shodných či podobných programů Společenství. Představují efektivní partnery, kteří jsou schopní vyvíjet činnost
ve spolupráci s ostatními subjekty.

1.8 Zřízení a rozvoj parků v deseti nových členských státech obvykle proběhlo souběžně
s převedením zásad ochrany životního prostředí do praxe. V rámci nových institucí bylo toto převedení do praxe od počátku zaručeno přísnými environmentálními normami, které vstoupily v platnost po harmonizaci, jež byla předběžnou podmínkou přistoupení. V rámci budování parků na základě reorganizace či průmyslových změn představuje otevření parku nejčastěji první krok pro zavedení řešení, jež respektují životní prostředí.

1.9 Průmyslové parky jsou výsledkem společného vlivu několika rozvojových trendů. Jsou
regionální (místní) reakcí na globalizaci, odpovídají nezbytnosti překonat různé kulturní, národní a národnostní problémy, jakož i nutnosti vyrovnat hluboké rozdíly v oblasti hospodářského rozvoje.

1.10 Řešení, jež parky poskytly, měla jasně pozitivní dopad na zaměstnanost, protože vytvořila
řadu nových pracovních míst (např. v Maďarsku bylo od r. 1997 vytvořeno více než 140 000 nových pracovních míst). Rozvoj parků měl též pozitivní vliv na usídlování podniků v daných regionech a umožnil předvídat desindustrializaci (od r. 1997 se více než 2 500 podniků usídlilo v maďarských průmyslových parcích). Takto vytvořená pracovní místa jsou obecně spojena se špičkovými technologiemi, vyžadují velmi hluboké specializované znalosti, aby bylo možné reagovat na výzvy průmyslové restrukturalizace.

1.11 V rozvinutějších evropských zemích a zvláště v případě evropské patnáctky se institucionální, právní a finanční systém regionalizace rozvíjel po desetiletí. Totéž platí i pro struktury
průmyslového rozvoje a terminologie, které nejlépe reagují na měnící se podmínky hospodářského růstu a systému státních dotací a dotací Společenství. V nových členských státech se jedná zvláště o pokrok, který je třeba učinit, aby se v těchto oblastech dohnalo zpoždění a dosáhlo se úrovně ostatních států Unie, které zaujímají přední místo. V souvislosti s těmito snahami byla vždy průmyslovým parkům věnována zvláštní pozornost a bude tomu tak i v budoucnu. Tyto parky totiž napomáhají zlepšit konkurenceschopnost, vyrovnat rozdíly
v územním rozvoji a nalézt řešení pro problém zaměstnanosti. Specifické je na této situaci to, že hospodářské a sociální vztahy, které převládaly při vstupu do Unie, mají vždy dva aspekty. Stále se vyskytují tradiční institucionální, řídící a finanční prvky, ačkoliv jsou z velké části na ústupu, a existují souběžně se stále více rozhodujícími prvky řízení a správy, které se začaly nedávno rozvíjet.
Ve vstupujících zemích svědčí vznik průmyslových parků o nových ambicích v hospodářské
a průmyslové politice a v politice územního rozvoje.

1.12 Cílem tohoto stanoviska z vlastní iniciativy je poukázat na potenciál průmyslových parků
a prvky, které je spojují, se zřetelem na úlohu, kterou má plnit Unie. Tyto infrastruktury, jež podporují hospodářskou a sociální soudržnost, si zaslouží zvláštní pozornost vzhledem k průmyslových změnám. Je třeba zdůraznit, že právě vytvoření interního právního řádu EU posílilo úlohu průmyslových parků v zemích Unie. Některé nové členské státy a země, jež vyjednávají o přistoupení, již před několika lety zareagovaly na tento vývoj. Navíc tyto strategie hospodářské politiky, které ve své komplexnosti berou v úvahu potenciál průmyslových parků a určují směr, kterým by se měly ubírat v souladu s požadavky mezinárodní integrace, nebyly všude stanoveny.

1.13 V dokumentu IP/05/1252 Komise evropský komisař pro podnikání a průmyslovou politiku
uvádí spolu s evropským komisařem pro vědu a výzkum, že se inovace a výzkum nachází ve středu podnikání. V této souvislosti jsou důležitá inovační střediska a průmyslové klastry orientované na výzkum . Bod 3.2 doprovodného akčního plánu vyzývá k podpoře takových organizací a vyzývá členské státy, aby plně využívaly zdrojů strukturálních fondů (MEMO/05/366).

1.14 Průmyslové, technologické, vědecké parky a jiné struktury s obdobným názvem hrají úlohu
inovačního střediska, čímž přispívají k realizaci priorit současné fáze provádění HSHP na období 2005-2008 a Lisabonské strategie. Prostřednictvím tohoto stanoviska z vlastní iniciativy si Evropský hospodářský a sociální výbor přeje na jedné straně podpořit spolupráci a rozvoj mezi strukturami stejného typu v evropské patnáctce a na straně druhé v deseti nových členských státech. Dále Výbor usiluje o zlepšení dostupnosti dotací přidělovaných
Evropskou komisí a způsobů financování poskytovaných ostatními institucemi Unie průmyslovým, technologickým, vědeckým a jiným parkům ve všech členských zemí EU.


2. Průmyslový park jako inovační středisko - druhy parků a jejich rozvoj ve světě

2.1 Druhy parků
Z mezinárodních zkušeností, jakož i z výše citovaných zdrojů vyplývá závěr, že vlastně neexistují dva totožné průmyslové parky. Na druhé straně je běžné, že v témž parku dochází k neustálým změnám. Rozvíjející se struktury svědčí o této rozmanitosti, jakož i o schopnosti průmyslových parků přizpůsobit se měnícím se potřebám. Z toho důvodu jsme se rozhodli pro globální výklad pojmu "inovační středisko", který přesahuje činnost
v parcích, jež by souvisela pouze s inovací v průmyslovém, technologickém a vědeckém sektoru a v dalších sektorech, a zvolili jsme význam široké řady činností vytvářejících určitou hodnotu. Tento přístup je v souladu s termíny, jež používá Evropská komise pro označení středisek konkurenceschopnosti a inovace. Podle definice Komise se střediska vyznačují úzkou spoluprácí mezi státními či soukromými podniky, vzdělávacími institucemi a výzkumnými ústavy na určitém ohraničeném území. Středisko realizuje společné projekty inovačního charakteru a vytváří součinnost mezi různými místními subjekty. Tato spolupráce se soustředí na určité technologické či vědecké oblasti a musí poskytovat nezbytné prostředky, aby byla zaručena mezinárodní konkurenceschopnost a transparentnost.

2.2 Mezi parky, které lze řadit podle funkce (účelu), patří:
- vědecké parky,

- technologické parky,

- inovační střediska,

- obchodní parky.

Celkovou organizační strukturou se vyznačují:
- vědecko-technologické centrum,

- technologické středisko,

- technologický distrikt,

- podnikatelská oblast a metadistrikt.

Co se týče způsobu vybudování, lze jmenovat dva základní druhy parků, které se značně
odlišují:
- průmyslové parky typu "greenfield"

- parky vybudované v rekonstruovaných střediscích.

2.3 Parky se v jednotlivých fázích vývoje neustále mění.
Místo obrovských průmyslových infrastruktur se objevují spíše zařízení, která jsou schopná poskytovat důmyslnější a vyšší přidanou hodnotu, v nichž hrají informační a komunikační technologie a široká řada
inovačních služeb poskytovaných správou parku podnikům, které se zde usídlují, stále větší úlohu.


3. Situace v nových členských státech Unie

3.1 V deseti členských státech, které vstoupily do Unie 1. května 2004, se převážně vyskytují
průmyslové parky odpovídající některým druhům infrastruktur podrobně popsaným v odstavci 2.1. Na Kypru je několik struktur zvaných "inkubátory podniků". Tyto soukromé struktury jsou částečně financované státem a spravují různé konkrétní projekty.

3.2 V České republice bylo vytvořeno 82 průmyslových zón prostřednictvím CzechInvestu,
vládní agentury pro investice a podporu podnikání, v rámci vládního programu na podporu rozvoje průmyslových zón. V r. 2001 byl tento program doplněn o nové podprogramy s názvy jako "Regenerace průmyslových zón", "Budování a regenerace leasingového majetku" a "Akreditace průmyslových zón".

3.3 V Estonsku existuje několik druhů průmyslových parků s různými charakteristikami a názvy.
Část vznikla díky podpoře místních orgánů a dalších organizací. Zabývají se především výzkumem a vývojem a spolupracují s velkými universitami. V této zemi nyní existují dva parky tohoto typu: v Tartu a Tallinnu. Průmyslové parky vzniklé na základě soukromých iniciativ sestávají z výdělečných podniků, které působí zejména v sektoru logistiky, obchodu, průmyslu a služeb.

3.4 V Polsku vznikla většina průmyslových parků v posledních letech. Ačkoli nyní nemají téměř
žádný ekonomický význam, je to dáno především tím, že v současnosti přitahuje investory, zvláště ty zahraniční, hlavně 14 speciálních ekonomických zón (SEZ). Tyto zóny byly vytvořeny vládními výnosy přijatými na základě právních ustanovení mezi lety 1995-1997 na období 20 let. S cílem podpořit regionální rozvoj byly založeny v regionech s málo rozvinutým průmyslem či v těch, kde byla nezbytná průmyslová restrukturalizace. Původně
bylo investorům zaručeno 100% osvobození od podnikové daně během prvních deseti let a 50% osvobození během dalších deseti let, jakož i úplně osvobození od majetkové daně. 1. ledna 2001 byl preferenční systém harmonizován s normami Společenství. Zvláštní status SEZ by měl vypršet nejpozději v prosinci 2017, a proto lze usuzovat, že v budoucnu význam, počet a rozloha průmyslových parků vzrostou.

3.5 V Lotyšsku nesou parky název "obchodní parky". Podniky se zde usazují kvůli infrastrukturám a dalším administrativním výhodám, kterých se jim dostává. V Lotyšsku je národní program pro výzkum a vývoj řízen zákonem o inovaci.

3.6 V Litvě přispělo odhodlané úsilí vlády, jejímž cílem bylo podpořit rozvoj průmyslu
s vysokým počtem pracovní síly a s dosti vysokou přidanou hodnotou, jako je elektronický
průmysl a automobilová elektronika, či rozvoj průmyslových odvětví a sektorů služeb
vyžadujících vysoký znalostní kapitál, jako jsou biotechnologie, informační technologie
a laserová technologie, k vytvoření průmyslové struktury země. Program rozvoje
průmyslového parku, který byl zahájen v druhé polovině devadesátých let, je zaměřený
na okolí velkých měst a disponuje organizovanou infrastrukturou, představuje jeden
z nástrojů hospodářského rozvoje v Litvě. Vzhledem k blízkosti kvalifikované pracovní síly
se úsilí o průmyslový rozvoj soustřeďuje v bezprostředním sousedství velkých měst.

3.7 V Maďarsku zahájila vláda v r. 1997 systém rozvoje průmyslových parků. Návrhy
na dlouhodobý rozvoj všech projektů průmyslového parku musí z hlediska způsobilosti
posoudit ministerstvo hospodářství. Pokud je jejich úroveň vyhovující, získají tyto struktury
právo nazývat se průmyslový park. Cílem průmyslových parků je zvýšení
konkurenceschopnosti a tvorby pracovních míst, jakož i vytváření podmínek umožňujících
činnost v sektoru průmyslu, logistiky a služeb, která odpovídá normám Společenství a
respektuje životní prostředí. Maďarské průmyslové parky sdružují přibližně 2 500
zahraničních mezinárodních firem a maďarských malých a středních podniků a zaměstnávají
přes140 000 pracujících.

3.8 Na Maltě svědčí statistiky z minulého roky o poměrně vysokém významu průmyslové výroby
v hospodářství. Malta Enterprise, agentura pro podporu investic, vytvořila "Inkubační
centrum podniků" se záměrem podpořit rozvoj inovačních projektů zvláště v sektoru
informačních technologií, telekomunikací a vývoje v oblasti strojního inženýrství,
elektroinženýrství, průmyslového designu, obnovitelných energií a biotechnologií. Inkubační
centrum poskytuje podnikům působícím v těchto oblastech možnosti investic a financování,
jakož i různé infrastruktury nezbytné pro jejich provoz.

3.9 Na Slovensku jsou podpory pro průmyslové parky řízeny zákonem o průmyslových parcích
(193/2001) novelizovaným v letech 2003 a 2004. V souladu s tímto zákonem se
za průmyslové parky pokládají ty oblasti vyznačené v územním plánu, v jejichž obvodu vyvíjí
jeden nebo více podniků průmyslovou činnost. Místní a regionální orgány mohou založit
průmyslový park na pozemku, jejž mají ve vlastnictví. Zákon také zaručuje, že dvě či více
obcí mohou na základě smlouvy společně vytvořit průmyslový park.

3.10 Ve Slovinsku se průmyslové parky nazývají "technologické parky". Jejich cílem je
podporovat vznik a rozvoj firemních projektů vyžadujících použití vyspělých technologií
a širokou vědeckou přípravu. Tyto technologické parky také vytvářejí fyzické a znalostní
infrastruktury nezbytné k provádění těchto iniciativ a zvláštní pozornost věnují potřebám
malých a středních podniků. Působí též jako prostředník mezi podniky a vysokoškolskými
ústavy. V dokumentech ministerstva hospodářství se uvádí, že technologický park je
právnická osoba, která se též podílí na konkretizování projektů, na rozdíl od inkubátoru, který
také představuje právnickou osobu, ale pouze vytváří podmínky pro jejich zahájení.


4. Strategické cíle, modely

4.1 Ať jsou mezi průmyslovými parky jakékoli rozdíly, postupně vytvářejí síť, která se
v kontextu hospodářské, průmyslové a inovační politiky dané země orientuje na dané
veřejné cíle. Když se zabýváme prioritami správních orgánů, povšimneme si snahy
"soustředěné na úkoly" - s důrazem na vládní zdroje - a snahy "soustředěné na šíření" -
zaměřené na výsledek a synergie, jakož i jejich kombinace.

4.2 Oba typy definované na základě společných cílů se od sebe úplně neliší, protože např.
finanční podpora špičkových technologií prostřednictvím průmyslových parků zlepšuje nejen
situaci regionu, ale napomáhá též celkově pokroku inovace. Jde pouze o to, jak se stanoví
priority.


5. Lisabonský proces a průmyslové parky

5.1 Lisabonský proces považuje za zvláště důležité úkoly rozvoj inovace jako prostředek podpory
růstu, zaměstnanosti a udržitelnosti, podporu šíření technologie, jakož i využívání a uvedení
výsledků výzkumu a vývoje na trh. Mezi jeho organizačními, finančními a právními
podmínkami mají průmyslové parky a struktury, které s nimi souvisejí, zvláště důležitou roli.

5.2 Průmyslové parky mají velice specifickou úlohu v podpoře inovace. Z toho důvodu se nestačí
při vytváření seskupení průmyslových parků zabývat aspekty, které se týkají v úzkém slova
smyslu průmyslu a zemědělství. Přínos vědecké akademické a univerzitní základny je čím dál
tím nezbytnější k nalezení řešení pro výzvy, kterým čelí hospodářství. Zlepšit
konkurenceschopnost, dosáhnout větší ekonomické pružnosti, využít předností lidských
zdrojů - tyto cíle mohou být dosaženy pouze s pomocí vědecké základny a zvýšením
hospodářské inovace.


6. Přenos znalostí, inovace

6.1 Inovační střediska a poradenské agentury
6.1.1 Činnost těchto institucí není omezena pouze na jednu vytýčenou oblast, jelikož propojují vědu
s hospodářstvím prostřednictvím služeb, které poskytují (buď bez zisku či na obchodní bázi)
podnikům v kraji či v zemi. Hlavní rozdíl mezi různými kategoriemi spočívá v tom, jestli se
tyto instituce považují za organizaci poskytující služby ("dárce") či podnik "příjemce".
Střediska a agentury podporují podniky a pomáhají jim využít výsledky výzkumu, přičemž
v tomto procesu prakticky zastávají úlohu prostředníka. Naopak organizace, které poskytují
služby týkající se výzkumu a vývoje, mají své výzkumné ústavy a v jistých případech jsou
tyto ústavy dokonce součástí stejného útvaru jako cílové podniky.

6.1.2 Hlavní služby poskytované středisky a agenturami jsou poradenství, zprostředkování
technologií, správa databáze obchodních informací, pořádání obchodních schůzek a veletrhů,
zprostředkování kontaktů se specialisty, dodávání infrastruktury nezbytné k provádění
pokusů, podpora zaměstnanců při vytváření vlastních podniků, zprostředkování kontaktů
s business angels a zapojení do sítě.

6.1.3 Tyto organizace se věnují hlavně poradenství podnikům. Například inovační střediska
v Nizozemí a ústavy pro výzkum a vývoj v Norsku hrají úlohu prostředníka. Služby, které
poskytují podnikům, prakticky spočívají v seznamování s výsledky výzkumu a v pomoci
při jejich osvojování. V Německu provádějí transferová centra a agentury technologický
transfer přímějším způsobem, prostřednictvím poskytování tohoto druhu služeb, stejně jako
servisní centra zpracovatelského průmyslu, která existují ve Spojených státech. Mezi jejich
služby patří půjčky pro financování výzkumu, které jsou udělovány v rámci státních
programů. Podnikům poskytují finanční podporu, aby mohly zaměstnávat universitní
odborníky a částečně financovat jejich platy.

6.1.4 Agentury tohoto typu obvykle vznikají na základě veřejných iniciativ (či jsou případně
prostředníkem obchodní komory, jako je tomu v Německu) a zjištění, že technologický
rozvoj může být pro ty, jimž jsou tyto programy určeny, efektivní pouze tehdy, je-li jim
poskytnuta vnější pomoc (obvykle státní) a že zefektivnění těchto programů je
v dlouhodobém zájmu hospodářství. V rámci financování jsou zřejmé velké rozdíly. Např.
v nizozemských centrech je rozpočet financován nizozemským ministerstvem hospodářství
a část služeb se v nich poskytuje zdarma (prvních 16 hodin poradenství). V Norsku je činnost
poradců pro výzkum a vývoj také financována státem. Např. v Německu a ve Spojených
státech však centra dostávají finanční podporu ze specifického fondu, která postupně klesá
(v Německu během tří let a ve Spojených státech od 50 % během šesti let), část služeb se
poskytuje bezplatně a část se platí.

6.2 Instituce poskytující služby v oblasti výzkumu a vývoje
6.2.1 Instituce s lepší organizací, které budují užší vztahy mezi vědou a průmyslem, se vyznačují
tím, že propojují výzkum, zejména v oblasti průmyslu, s vývojovými ústavy a podniky a také
poskytují služby v oblasti výzkumu a vývoje především malým a středním podnikům
na základě smluv, jež odpovídají přesným úkolům, a to s pomocí státního financování. Jejich
činnost úzce souvisí s činností univerzit, je však třeba se jimi zabývat odděleně a odlišit je
od univerzitních agentur a univerzitních parků.

6.2.2 Tyto organizace také vznikají na základě veřejných iniciativ a ostatně částečně vykonávají své aktivity ve státním rámci. V rámci své činnosti šíří výsledky vědeckého výzkumu
částečně prováděného na zakázku soukromého (průmyslového) sektoru a částečně veřejného
sektoru (ministerského). Mezi nimi nicméně existují značné rozdíly ohledně financování.
Rozdíly mohou v některých případech představovat 10 % až 100 %.


6.3 Terminologie průmyslově-univerzitních parků
6.3.1 Tyto parky vznikají hlavně v blízkosti center znalostí, jako jsou univerzity a výzkumné
ústavy, se kterými mají uzavřenou smlouvu, nebo jsou jejich součástí (jako v Maďarsku
InfoPark či INNOTECH, inovační park Technické univerzity v Budapešti). Materiální
podmínky jejich provozu jsou však zajišťovány veřejnými finančními prostředky (na národní
nebo místní úrovni). Tyto parky vytvářejí prostřednictvím špičkové technické infrastruktury
stále lepší podmínky, které jsou nezbytné pro inovaci. S pomocí technologického transferu se
provádí stále více etap inovačního procesu, může dojít k rozšíření činnosti v různých parcích,
k uvedení prodejného výrobku na trh a dokonce k jeho výrobě ve velkém měřítku
či k vytvoření nového průmyslového odvětví.

6.3.2 Mnoho výzkumných parků a vědeckých parků vzniklo v oblastech, kde se staly základem
prosperity a vytvořily mnoho vědeckých příležitostí. Takové oblasti existují ve Francii
(například Lyon). Co se týče ostatních francouzských parků, velký význam má též typ
vědecko-technologického centra, které je považováno za nové pojetí města. Stejným
způsobem, i když v rámci programu, vznikly první japonské parky, vytvořené podle modelu
vědecko-technologického centra, blízkého francouzskému typu. Nejznámější z těchto
japonských parků je park v Tsukale, městě, které bylo založeno jako nové město zcela
zaměřené na vědu jako investice typu "greenfield". V současnosti vznikají vědeckotechnologického
centra z místních iniciativ. Ve Spojených státech, kde byly založeny první
inovační parky, došlo k jejich vzniku též na obdobných místech (jako např. Silicon Valley či
okolí Route 128 v Bostonu).

6.3.3 V současné době existují inovační parky ve všech zemích Evropské unie, od Lisabonu
až po Athény. Parky, kterými jsme se doposud zabývali, jsou z organizací zaměřených
na inovaci nejsložitější a představují největší organizační snahy, protože v rámci podpory
inovace poskytují veškeré (výše uvedené) výhody parků.


7. Doporučení

7.1 EHSV považuje za nezbytné, aby Evropská unie hrála v členských zemích a jejich různých
regionech aktivní roli ve zřizování a rozvoji průmyslových a technologických parků jako
středisek inovace. Jedná se o to, aby byla zajištěna úplná integrace starých a nových
členských států do rozšířeného vnitřního trhu, který představuje jeden ze základních prvků
nového partnerství pro růst a rozvoj, plánovaného v rámci obnovené Lisabonské strategie.
Tento přístup má za cíl:
- posílit konkurenceschopnost nových členských států a zajistit lepší výsledky evropského
hospodářství jako celku tím, že se sníží rozdíly mezi jednotlivými územími,

- úspěšně čelit výzvě, kterou představuje rozvoj konkurenceschopnosti na místní
a regionální úrovni tím, že se zajistí efektivnější řízení průmyslových restrukturací,
strategie schopné řídit zároveň možnosti a závazky plynoucí z evropské integrace
a globalizovaného trhu,

- zaručit úplné využití možností, které poskytuje zřízení vnitřního trhu v rozšířené Evropě,
v případě potřeby prostřednictvím zapojení průmyslových parků do transregionální
úrovně na základě jejich globálních cílů,

-
zvýšit celkovou úroveň výzkumu a inovace a dbát na to, aby jejich výsledky byly lépe
a úplněji přizpůsobeny trhu a uvedeny do prodeje, zejména tím, že budou navázány ještě
užší styky mezi sektorem malých a středních podniků a vědou a výzkumem, přičemž
bude zajištěna odborná příprava vysoce kvalifikovaných lidských zdrojů jak na operační,
tak na organizační úrovni, bude modernizována veřejná správa a právní rámec, který
s ní souvisí, a bude rozvíjen potenciál všech zúčastněných subjektů, kteří se podílejí
na rozhodovacím procesu ohledně parků, což pomůže Evropské unii stát se
nejdynamičtější ekonomikou na světě při vydání 3 % HDP na inovaci,

- prostřednictvím evropské sítě průmyslových a technologických parků zlepšit
spolupůsobení mezi průmyslem, sektorem služeb a finančním sektorem, jakož i kontakty
v rámci technologie a schopnost šíření a osvojování nových poznatků s cílem zvýšit
schopnost inovace a konkurenceschopnosti a zajistit soulad mezi různými cíli - růstem,
konkurenceschopností, zaměstnaností, trvale udržitelným rozvojem a rovností příležitostí

- zejména využíváním interakce a konsensu,

- pravidelně kontrolovat a vyhodnocovat výsledky průmyslových a technologických parků,
jejich skutečnou technickou kapacitu, reálné výsledky a další pozitivní účinky, jež
vytvářejí, přičemž se bude vycházet především ze standardních kritérií, které byly předem
stanoveny,

- zajistit soulad s legislativním rámcem EU, včetně hospodářské soutěže a pravidel
pro veřejnou podporu, a současně zohlednit trvalý vývoj těchto pravidel.

7.2 Na evropské úrovni
7.2.1 EHSV se domnívá, že je třeba provádět evropskou politiku na třech úrovních, evropské,
národní a místní/regionální, jejímž cílem je efektivní rozvoj sítě průmyslových
a technologických parků, aniž by byla zanedbána zásada subsidiarity, stanovená
ve smlouvách, a právní předpisy EU, včetně práva hospodářské soutěže.

7.2.2 Výbor doporučuje zaujmout globální a integrovaný přístup, který zahrnuje sedmý rámcový
program pro výzkum, technický rozvoj a demonstrace, Evropský investiční fond (EIF),
Evropskou investiční banku (EIB), evropskou iniciativu pro růst, strukturální fondy, víceletý
program pro podniky a podnikání, prostředky naplánované v rámci nové politiky partnerství,
rámcový program pro inovaci a konkurenceschopnost (RPIK), jakož i vzdělávací programy
a programy odborné přípravy Společenství, přičemž je třeba brát zřetel na hlavní směry
HSHP 2005-2008. To umožní zajistit větší flexibilitu při výběru prostředků, jež mají být
použity, a zaručí koordinaci, provázanost i větší zjednodušení alespoň v přístupu
k programům a provádění téhož návrhu s různým názorem na věc. Cílem je na meziregionální
a transregionální úrovni podpořit integrované programy spolupráce mezi průmyslovými
a technologickými parky a průmyslovými distrikty s cílem rozvíjet transevropské sítě.

7.2.3 Co se týče mechanismů nového rámcového programu pro inovaci a konkurenceschopnost (viz
INT/207, studijní skupina), EHSV doporučuje, aby program pro inovaci a podnikání
a program strategické podpory informačních a komunikačních technologií (IKT) výslovně
zmiňoval rozvoj sítí průmyslových technologických parků a průmyslových distriktů, zvláště
co se týče financování v počáteční fázi, rozšíření prostřednictvím snazšího přístupu
k rizikovému kapitálu a opatření pro účinnější zavádění a využívání IKT prostřednictvím
iniciativ e-Evropa a i2010. Je důležité, aby nové mechanismy RPIK zahrnovaly podporu sítě
průmyslových a technologických parků a distriktů, též s cílem podpořit účast malých
a středních podniků v evropském sedmém rámcovém programu pro výzkum, technický rozvoj
a demonstrace.

7.2.4 Co se týče individuálních programů uvedených v sedmém rámcovém programu a zvláště
v programu "Schopnosti", "Personál" a "Společné výzkumné centrum", EHSV doporučuje:
- posílit podpůrná opatření pro malé a střední podniky, především ohledně výzkumu,
organizací a seskupení podniků. Je třeba uznat plnou oprávněnost transevropských sítí
průmyslových a technologických parků, klastrů či průmyslových distriktů při
předkládání výzkumných návrhů,

- posílit ustanovení, která mají zajistit plné využití znalostního a výzkumného potenciálu
evropských regionů, podporovat rozvoj průmyslových a technologických parků
a průmyslových klastrů, jakož i rozšíření jejich evropských a transevropských sítí
a financovat prognózy ohledně technologické účasti s cílem umožnit rozvoj
střednědobých a dlouhodobých projektů a strategií souběžně s prognostickou činností
v tematické oblasti "Věda a společnost" v rámci specifického programu "Schopnosti",

- zaručit dostupnost dostatečných finančních a lidských zdrojů pro partnerství a výměnu
mezi podniky a univerzitami v rámci specifického programu "Personál" s cílem
reagovat na potřeby průmyslových a technologických parků a průmyslových klastrů. Je
důležité, aby zainteresovaní výzkumní pracovníci znali specifické potřeby pro rozvoj
malých a středních podniků,

- dbát na to, aby odborné poznatky shromážděné Společným výzkumným centrem byly
zcela přístupné průmyslovým a technologickým parkům a průmyslovým klastrům,
zejména tím, že bude financován jejich nepřímý podíl na vytváření sítě kontaktů,
na podpoře odborné přípravy a mobility a na vytváření technologických základen,
přičemž bude využívána vysoká evropská přidaná hodnota soustředěná Společným
výzkumným centrem a jeho institucemi, zvláště IPTS (Institute for Perspective
Technological Studies) v Seville.

7.2.5 Co se týče EIF a EIB, iniciativy pro růst a strukturálních a kohezních fondů, je třeba
v souladu s rozhodnutími Evropské rady na summitu v březnu 2005 zvýšit a zlepšit
součinnost v oblasti výzkumu a inovace mezi fondy Společenství, EIF a EIB. Evropská rada
též zdůraznila, že je důležité, aby si místní a regionální subjekty daleko lépe osvojily
Lisabonskou strategii se všemi třemi rozměry (hospodářským, sociálním
a environmentálním). EHSV doporučuje, aby se zvýšily snahy při revizi politiky soudržnosti,
která usiluje o zajištění konvergence, konkurenceschopnosti a územní spolupráce, dále
doporučuje, aby se zvýšily finanční prostředky na inovaci a rozvoj společnosti založené
na znalostech za účelem anticipování a podpory ekonomických změn přispívajících k růstu
konkurenceschopnosti a výhod plynoucích z konkurence a zvýšila se odborná kvalifikovanost
pracovní síly, zvláště v nových členských státech. Z toho důvodu je třeba rozvíjet činnost
průmyslových a technologických parků a průmyslových klastrů, jakož i jejich sítí, zvláště
prostřednictvím zvýšené evropské územní spolupráce a spolupráce mezi veřejnými
a soukromými subjekty (partnerství veřejného a soukromého sektoru), jakož i v rámci
programů financování, jako je iniciativa "Inovace 2010" EIF.

7.2.6 Pátý víceletý program pro podniky a podnikání, jakož i Evropská charta malých a středních
podniků uvádějí, že je důležitá taková činnost, jako je rozvoj vzdělávání a odborného školení
podnikatelů, vytváření opatření umožňujících levnější a rychlejší založení podniků,
modernizace právního a zákonného rámce, vytváření větší kvalifikované pracovní síly,
usnadnění přístupu ke službám na internetu, zlepšení finančních a daňových podmínek,
posílení technologických kapacit malých a středních podniků, zlepšení přístupu k modelům
a k praxi vyzkoušenými počítačovými službami (e-business). Výbor vždy rozhodně
podporoval činnost Společenství, která je považována za obzvláště důležitou z hlediska
průmyslových a technologických parků a průmyslových klastrů.

7.2.7 EHSV má za vhodné, aby nová evropská politika sousedství, zejména co se týče části, na níž se dříve vztahovaly oblasti činnosti 2 a 3 programu INTERREG, zahrnula do financované
činnosti na podporu meziregionálních, transregionálních, evropských a transevropských sítí
též činnost týkající se průmyslových a technologických parků a průmyslových klastrů.

7.2.8 EHSV klade důraz na spolupráci členských států s úřady práce a všemi insitucionálními
subjekty na evropské úrovni, jenž mají zájem na vytváření pracovních míst, aby bylo
zajištěno, že parky budou i nadále v pozici, kdy vytvářejí nova pracovní místa za současného
využívání příležitostí, které nabízí vytváření sítí kontaktů. Zástupci podniku, odborů, místních
úřadů a nevládních organizací musí být zapojeni, aby bylo zajištěno, že budou vytvářena
pracovní místa, která vyžadují významné doplňkové znalosti vysoké kvality (mlčky).
Zaměstnanci pracující v parcích musí mít možnost účastnit se průběžného školení
a zaškolování, které bude přizpůsobené průmyslové restrukturalizaci. V souladu se
stanoviskem EHSV -/2005 přijatém dne 28. - 29. září (CCMI/019) bychom měli zdůranit,
že sociální dialog a účast zaměstnanců jsou rozhodující při přípravě průmyslové změny
a směrování procesu správným směrem.

7.2.9 Výbor klade důraz na opatření ke zlepšení evropských systémů vzdělávání a odborné
přípravy, které mohou podpořit rozvoj nových modelů výroby a spotřeby, jež respektují
životní prostředí, zejména prostřednictvím vzdělávací a školicí činnosti pro transformaci
průmyslových a technologických parků a průmyslových klastrů. Uskutečňování nových
programů pro odbornou přípravu a vzdělávání v těchto průmyslových parcích a klastrech
může přispět k tomu, že se pracovní místa v průmyslu a technologii, vyžadující vysokou
kvalifikovanost, stanou atraktivnější pro evropskou mládež.

7.2.10 V souladu se svými předešlými postoji k této věci, především v souladu se svým stanoviskem
374/2005 z 12. dubna 2005 o evropských průmyslových distriktech EHSV zdůrazňuje, že je
důležité zřídit evropskou základu parků a průmyslových distriktů coby inovačních středisek
(evropská základna inovačních středisek) k vytvoření společných strategických postojů
a společných akcí pro rozvoj kapacity a umožnit kulturní rozvoj odborů pracujících
a profesních organizací v průmyslu ve spolupráci s příslušnými subjekty organizované
občanské společnosti. V tomto rámci je třeba usilovat o využití všech nástrojů vhodných
pro přenos znalostí a inovace: výměny vyzkoušených metod, stanovení základních
harmonizovaných požadavků pro identifikaci, rozhodnutí o společných opatřeních
pro odbornou přípravu, přímého přístupu k odborným poznatkům Společného výzkumného
centra, rozvoje společné terminologie a klasifikace, využití potencionální součinnosti mezi
průmyslovými parky a klastry z různých zemí a podpory využívání této součinnosti tím, že
těmto strukturám bude poskytnuta možnost přímo se zúčastnit programů a iniciativ
Společenství. Zároveň je třeba rozvíjet společné systémy hodnocení, kontroly a srovnání
výsledků evropských průmyslových a technologických parků a průmyslových distriktů.


V Bruselu dne 23. lisotpadu 2005

Předseda
Komise pro průmyslové změny
Josly PIETTE

Generální tajemník
Evropského hospodářského a sociálního výboru
Patrick VENTURINI