Restrukturalizace a zaměstnanost

Kategorie: Zprávy z cest
Dokument obsahuje zprávu z konference na téma Restrukturalizace a zaměstnanost konané v Bruselu 23. listopadu 2005.
Evropský hospodářský a sociální výbor
CCMI/027
Restrukturalizace
a zaměstnanost
V Bruselu dne 23. listopadu 2005
Poradní komise pro průmyslové změny
ke sdělení Komise
Restrukturalizace a zaměstnanost
Předvídání restrukturalizací a doprovodná opatření pro rozvoj zaměstnanosti: úloha Evropské
unie
KOM(2005) 120 v konečném znění
_____________
Zpravodaj: pan Zöhrer
Spoluzpravodaj: pan Soury-Lavergne
_____________


Dne 28. dubna 2005 se Evropská komise, v souladu s článkem 262 Smlouvy o založení Evropského
společenství, rozhodla konzultovat Evropský hospodářský a sociální výbor ve věci

Sdělení Komise Restrukturalizace a zaměstnanost - Předvídání restrukturalizací a doprovodná
opatření pro rozvoj zaměstnanosti: úloha Evropské unie(KOM(2005) 120 v konečném znění).

*
* *


Shrnutí

Evropský hospodářský a sociální výbor vítá obsáhlou mezioborovou iniciativu, kterou Komise vyvinula. Komise se zde zabývá otázkou, která je stejně tak důležitá pro podniky jako pro zaměstnance.

Změny v průmyslu a schopnost zúčastněných na ně reagovat jsou důležitými faktory k udržení
konkurenceschopnosti. Úspěch ovšem záleží na tom, jak se s důsledky změny vyrovnáme v sociální
oblasti.

S analýzou jevu, který Komise popisuje, je Výbor v podstatě srozuměn, uvítal by ovšem podrobnější
analýzu.

Restrukturalizace jsou vždy spojovány především ze strany zaměstnanců s obavami z jejich negativních dopadů. Dobře řízené restrukturalizace ovšem vedou i k novým výzvám a možnostem. V podstatě záleží na tom, jak se k takové situaci podnik postaví, jak jsou řízeny jednotlivé fáze, jestli spolupracují různí aktéři a jestli pracují ve společném duchu, který umožní využít příležitosti.

Výbor sdílí názor, že odpovědi na otázky v souvislosti s jevem restrukturalizací musí být součástí
strategie rozvoje a zaměstnanosti.

Přesnější koordinace uvnitř Komise, spočívající ve vytvoření interní pracovní skupiny, a pravidelný
dialog s Evropským parlamentem a Radou jsou vítány.

Výbor v zásadě souhlasí s prioritami, které Komise jmenuje v souvislosti s přezkoumáním strategie
zaměstnanosti. Strategie zaměstnanosti nemůže být přitom zkoumána odděleně od makroekonomických rámcových podmínek a průmyslové politiky.

Co se týče finančních nástrojů, Výbor souhlasí s tím, že budou v posílené míře směřovány na anticipaci a management restrukturalizací.

Co se týče průmyslové politiky, jedná se podle Výboru především o to, aby bylo prohloubeno sektorové
zaměření, které umožňuje, aby byly nalezeny přístupy podle potřeb jednotlivých sektorů. Zlepšení
právních předpisů, které platí pro podniky, je významný bod, který ovšem vyžaduje konkrétnější
zkoumání a upřesnění.

Technologické iniciativy, a především technologické platformy, považuje Výbor za jednu
z nejdůležitějších možností, jak může být situace vylepšena. Je třeba dbát na to, aby bylo vytvořeno
prostředí příznivé pro inovace.

Ohledně politiky konkurenceschopnosti vyvstává otázka, jestli jsou stávající instrumenty dostatečné.
Výbor v souvislosti se státní pomocí zdůrazňuje, že je třeba dbát na to, jak tyto souvisejí
s restrukturalizací a přesunem produkce.

Evropské středisko pro sledování změn v Dublinu musí přitom hrát dle názoru Výboru významnou roli.

Obzvláštní pozornost je třeba věnovat budování sektorového sociálního dialogu. Výbor sdílí názor
Komise, že sociální partneři mohou na základě znalostí z oboru mít zvláštní alarmující funkci. Tento
instrument by ovšem neměl být nasazován pouze v krizových situacích.

Ohlášené sdělení o sociální zodpovědnosti podniků očekává Výbor se zájmem.

Výbor principielně vítá vytvoření "Fóra pro restrukturalizace". Cílem fóra musí být rozvíjení
prezentace osvědčených postupů a analýza místních překážek při jejich uplatňování (právní předpisy).

Vedle modernizace a zjednodušení právních předpisů, které jsou již všeobecně obsaženy v lisabonském akčním programu a které Výbor vždy vítal, ohlásila Komise Zelenou knihu k vytvoření pracovního práva. Právě v kontextu s restrukturalizacemi musí být cílem při vytvoření pracovního práva vyvážený vztah mezi flexibilitou a bezpečností.

Pro podporu mobility v rámci Unie se zdá být jediný uvedený návrh na směrnici o přenositelnosti práv
na penzijní připojištění poněkud nedostačující. Bude nutné zvážit řadu podnětů podporujících mobilitu, např. v oblasti kvalifikace, pracovního trhu, sociálního a daňového práva.

Výbor by uvítal, kdyby sociální partneři pokračovali ve svých pracích k tématu restrukturalizace
a konkretizovali je.Evropské podnikové rady (EPR) mají při restrukturalizacích nezanedbatelnou roli. Slyšení k přepracování směrnice EPR je třeba zvážit z hlediska restrukturalizací, musí být ovšem projednáno v širším kontextu. Výbor sdílí přesvědčení Komise, že restrukturalizace nesmí znamenat sociální úpadek a snížení hospodářské podstaty.

Není možné dosáhnout toho, aby negativní důsledky na zaměstnance byly zcela potlačeny. Opatření,
která je nutno přijmout na evropské úrovni, musí tedy obsahovat vedle požadavků uvedených Komisí
také takové, které umožní nutnou ochranu zaměstnancům v přechodných fázích.

1. Úvod

1.1 Sociální agenda přijatá dne 9. února 2005, jakož i Sdělení o revizi strategie udržitelného
rozvoje1, stanoví, že Komise vypracuje strategii řízení restrukturalizací založenou na lepším
vzájemném působení příslušných evropských politik, větším zapojení sociálních partnerů, větší
součinnosti mezi politikami a finančními nástroji a úpravě právních a smluvních rámců.

1.2 Sdělení Komise Restrukturalizace a zaměstnanost2 předložené dne 31. března 2005 uvádí
opatření, která musí Unie rozpracovat nebo posílit, aby se mohl mobilizovat potenciál, který
má k dispozici, a to z hlediska jednak horizontálního a jednak odvětvového, přičemž navržená
opatření se budou týkat nejrůznějších politik Společenství.

1.3 Jelikož se jedná o sdělení Komise určené široké veřejnosti, uvádí text znovu obecné úvahy, zejména k existenci restrukturalizace ve fázích, s nimiž se mohou setkat všechny podniky
potýkající se s potřebou přizpůsobení.



2. Shrnutí dokumentu Komise

2.1 Komise je přesvědčena, že restrukturalizace nesmějí být synonymem sociálních kroků zpět
a ztráty ekonomické podstaty. Mohou být naopak zárukou ekonomického a sociálního pokroku,
avšak pod podmínkou, že jsou správně předvídány, že je podniky mohou rychle a účinně řídit a
že opatření orgánů veřejné moci pomohou zajistit, aby proběhly za řádných podmínek.

2.2 Restrukturalizace podniků jsou zároveň často spojeny s náklady, které mohou být velmi vysoké nejen pro dotyčné pracovníky, ale také pro místní a regionální ekonomiku. Udržení sociální
soudržnosti, kterou se vyznačuje evropský sociální model, vyžaduje vytvoření doprovodných
politik, jejichž cílem by bylo snížit sociální náklady na nejnižší míru a podporovat vyhledávání
alternativních zdrojů pracovních míst a příjmů.

2.3 Proto odpovědi, které mají být dány na úrovni Společenství, musejí klást důraz na čtyři
požadavky:

- Požadavek soudržnosti mezi dotyčnými politikami, aby růst a restrukturalizace, které
s sebou nese, nezpůsobily znehodnocení lidského kapitálu.

- Požadavek dlouhodobého výhledu, který musí zahrnovat různé politiky Společenství. Zúčastněné subjekty jak z ekonomické, tak sociální oblasti potřebují předvídatelnost, aby mohly jednat.

- Požadavek účasti všech dotyčných zúčastněných stran a v první řadě sociálních partnerů.

- Zohlednění územního rozměru, neboť předvídání změny je nejúčinnější na místní úrovni.

Z tohoto hlediska musí hrát regionální politika a politika soudržnosti Evropské unie úlohu
katalyzátoru.

2.4 Sdělení uvádí opatření, která mají být rozpracována nebo posílena v souvislosti s různými
prostředky, které může Unie po této stránce zároveň mobilizovat z hlediska horizontálního
i odvětvového. Během provádění těchto opatření je nezbytné co nejvíce omezit náklady, které
ponesou podniky, a přitom zajistit zlepšení předvídání a řízení restrukturalizací.

2.5 Konkrétně se v příloze 1 sdělení navrhuje 12 opatření, mezi nimi zejména:

- přezkoumání evropské strategie zaměstnanosti,

- reforma finančních nástrojů a vytvoření fondu pro úpravu růstu,

- vytvoření fóra "Restrukturalizace",

- posílené monitorování na úrovni odvětví, jež jsou v krátké době nejvíce vystavena
restrukturalizacím


3. Obecné poznámky

3.1 Výbor souhlasí s široce pojatým přístupem napříč různými politikami, který Komise zvolila.
Komise tím otevírá otázku důležitou pro podniky i zaměstnance. Výbor se k tomuto tématu
vyjádřil již v několika stanoviscích. Průmyslové změny a schopnost zainteresovaných stran se
jim přizpůsobit jsou pokládány za hlavní faktory zachování konkurenceschopnosti. Úspěch
však závisí na překonání sociálních dopadů průmyslových změn.

3.2 Jelikož se Komise ve svém sdělení zmiňuje o restrukturalizacích, vyvstává samozřejmě i otázka definice tohoto pojmu. EHSV rozlišoval v různých stanoviscích mezi "průmyslovými
změnami" jako nepřetržitým procesem rozvoje určitého podniku popř. odvětví a mezi
"restrukturalizacemi" jako zvláštní formou průmyslových změn zpravidla bezprostředně
nastalým procesem (často nuceného) přizpůsobení se podmínkám ekonomického prostředí
usilujícím o znovuzískání konkurenceschopnosti

3.2.1 Ačkoli Komise z důvodu snazšího pochopení nedělá rozdíl mezi oběma pojmy, Výbor
doporučuje podrobnější vnímání této problematiky. Klíčem k řízení změn je bezpochyby
předvídání a proaktivní řešení změn. Restrukturalizace v průmyslu jsou přece v globálním
prostředí rostoucí a diferencovanou výzvou. Obojí vyžaduje odlišné způsoby přístupu a různá
opatření.

3.2.2 Podpora změn nemůže být sama o sobě cílem. Jasně definovaná dlouhodobá a do budoucnosti
orientovaná průmyslová politika může mít pozitivní vliv na tyto změny a ovlivnit důsledky tak,
aby z toho vznikly nové příležitosti. Z tohoto hlediska bude Výbor zkoumat nové sdělení
Komise "Nová průmyslová politika" (KOM (2005)...)..

3.3 Výbor v zásadě souhlasí s analýzou jevu, kterou Komise popisuje. Komise uvádí čtyři hlavní
důvody pro restrukturalizace:

Vývoj evropského vnitřního tru a mezinárodní otevření národních hospodářství

Technologická inovace

Vývoj řídícího rámce

Změny ve spotřebitelské poptávce

3.3.1 Tím se Komise ve své analýze omezuje na všeobecně známé všeobecné faktory. Rozhodující je
také, jestli jsou restrukturalizace dlouhodobě plánovány, aby mohlo být zabráněno určitým
vývojovým tendencím, nebo jestli nastávají krátkodobě z důvodu vnějších tlaků příp. chyb
v managementu. Příkladem pro to je vývoj poměru tržního potenciálu a výrobních kapacit:
nebude-li to zohledněno, vzniknou nadměrné kapacity, které budou dříve či později důvodem
pro restrukturalizace. Výbor by uvítal podrobnější analýzu, neboť z těchto situací vyplývají
i rozdílné metody řešení.

3.3.2 Restrukturalizace jsou vždy spojovány především ze strany zaměstnanců s obavami z jejich negativních dopadů. Dobře řízené restrukturalizace ovšem vedou i k novým výzvám
a možnostem. Existuje řada příkladů úspěšných a méně úspěšných restrukturalizací.
V podstatě záleží na tom, jak se podnik k takové situaci postaví, jak jsou řízeny jednotlivé
fáze, jestli spolupracují různí aktéři a jestli pracují ve společném duchu, který umožní využití
možností.

3.4 Sdělení navrhuje málo konkrétních opatření, některá pouze oznamuje. Výbor si uvědomuje, že
Komise nemůže za současného stavu učinit o mnoho více. Považuje nicméně sdělení za dobrý
základ pro rozvoj politiky Společenství na toto téma, jež vyžaduje koordinaci zainteresovaných
generálních ředitelství a členských států.


4. Zvláštní poznámky

4.1 Výbor sdílí názor, že odpovědi na otázku restrukturalizací musí být součástí strategie pro růst
a zaměstnanost. Řízení změny může významným způsobem přispět k dosažení cílů Lisabonské
strategie.

4.1.1 V této souvislosti se EU musí ptát, jak může přispět k opatřením přijatým na místní, regionální
a národní úrovni. Může sehrát klíčovou úlohu rozvinutím diskuse v členských státech
a přispěním k podpoře informovanosti o tomto tématu. Může také využít všech nástrojů, jimiž
disponuje, k předvídání změn a doplnění transformací.

4.2 Mobilizace horizontálních opatření Společenství

4.2.1 Vítaná je zejména přísnější koordinace v rámci Komise vytvořením interní pracovní skupiny, jakož i pravidelný dialog s Evropským parlamentem a Radou. Zapojení všech zainteresovaných
generálních ředitelství může přispět k rozvoji synergie mezi různými výkonnými útvary, jejichž
společným cílem je předvídat a řídit změny. Z pohledu Výboru však musí být zaručeno, že se
interní pracovní skupina bude soustředit na koordinaci a že v Komisi zůstanou v platnosti jasné
kompetence vzhledem k legislativě a realizaci opatření Společenství.

4.2.2 U přezkoumání strategie zaměstnanosti Výbor v zásadě souhlasí s prioritami stanovenými
Komisí. Zvláštní pozornost je v této souvislosti nutno věnovat odborné přípravě, celoživotnímu
vzdělávání a kvalitě organizace práce včetně kvalitního řízení lidských zdrojů. Strategie
zaměstnanosti musí zohledňovat makroekonomický kontext a průmyslovou politiku.
Koordinace ekonomických politik s průmyslovou politikou a strategií zaměstnanosti by
umožnilo lepší řízení změn.
Stabilní, předvídatelné a vzájemně sladěné makroekonomické rámcové podmínky v Evropě
jsou zásadním podkladem pro úspěšné řízení restrukturalizačních opatření.
Místní podmínky, za kterých restrukturalizace nastávají, jsou určující a musí být integrovány
do globální politiky.

4.2.3 Co se týče přezkoumání finančních nástrojů, Výbor souhlasí s tím, aby tyto nástroje byly
zaměřeny více na předvídání a řízení restrukturalizací a zdůrazňuje, že je nutno zachovat
obecné cíle stávajících fondů.

4.2.4 Finanční nástroje navrhované Komisí pod názvem "schopnost pomoci Společenství
v naléhavých případech" byly zatím Radou spíše skepticky ohodnoceny. Přesto by podle
EHSV neměla zůstat stranou základní diskuse o možnostech finanční pomoci s cílem usnadnit
přechody v případě neočekávaných událostí, jež mají silné dopady na úrovni odvětví či regionů
nebo sociální dopady. EHSV podporuje Komisi při její snaze takový nástroj vytvořit.

4.2.5 K průmyslové politice se Výbor vyjádřil již ve svém stanovisku z prosince3. Z pohledu Výboru jde především o prohloubení odvětvového přístupu, jenž umožní nalezení na míru šitých
přístupů pro jednotlivá odvětví. Při tom by se neměly pojmout pouze ty oblasti ekonomiky,
které jsou v krizi, nýbrž analyzovat by se mělo pokud možno co nejvíce odvětví, která jsou pro
Evropu důležitá, aby bylo možné včas zabránit změnám a proaktivně je řešit. Hlavní úlohu při
tom musí hrát sociální dialog.
Vylepšení předpisového rámce vztahujícího se na podniky je sice důležité, vyžaduje však
konkrétnější posouzení a upřesnění. To by mělo vést k úlevám pro podniky, aniž by tím byly
oslabeny sociální a ekologické standardy.

4.2.6 Výbor považuje za jednu z nejdůležitějších cest ke zlepšení situace technologické iniciativy, především technologické platformy. Technologické inovace představují způsob, jak rozhýbat
zdánlivě strnulé fáze, a to především v otázce energie, emisí odpadů nebo recyklace výrobků.
Tyto inovace by takto umožnily technologický vývoj, jenž by příslušným průmyslovým
odvětvím vrátil jejich konkurenceschopnost.

4.2.6.1 Při tom je rovněž třeba dbát na to, aby se vytvořilo prostředí příznivé pro inovace. Daňové
pobídky a ochrana duševního vlastnictví jsou pro to zásadními podmínkami. Při řízení
restrukturalizací by se také měla zohlednit i potřeba reorganizací a sociální inovace.

4.2.7 Vzhledem k politice hospodářské soutěže vyvstává otázka, zda jsou momentálně dostupné instrumenty dostačující. Klíčovou úlohu hraje čím dál více faktorů konkurenceschopnosti, jež
nejsou řešeny v rámci politiky hospodářské soutěže; jedná se například o zdanění podniků.
Pokud se jedná o státní pomoci, jsme ještě daleko od vyhlášení reformy, jež by přesměrovala
tyto pomoci do oblastí, jež nejvíce přispívají k růstu a zaměstnanosti. V této souvislosti Výbor
zdůrazňuje, že je třeba věnovat více pozornosti vztahu mezi státní pomocí, restrukturalizacemi a
přesuny výroby. Pravidla pro státní pomoc nesmí i nadále být diskriminující a sociální
soudržnost musí být i nadále podporována. V této souvislosti poukazuje Výbor na to, že musí
být věnována obzvláštní pozornost praktickým postupům mimo Evropskou unii.

4.2.8 K zahraniční politice se Výbor vyjadřoval již v několika stanoviscích.

4.2.9 Evropské středisko pro sledování změn v Dublinu musí podle názoru Výboru převzít hlavní roli
při vývoji nezbytných analytických nástrojů kontroly restrukturalizací. Poradní komise pro
průmyslovou změnu by měla nadále prohloubit spolupráci se střediskem pro sledování změn.

4.3 Posílení partnerství pro změnu

4.3.1 Je třeba brát zvláštní zřetel na posílení sociálního dialogu na úrovni odvětví. Výbor sdílí názor Komise, že sociální partneři mohou díky své znalosti odvětví vykonávat zvláštní varovací
funkci. Po tomto nástroji by se však nemělo sahat jen v krizových situacích, ale vždy, když to
sociální partneři považují za nutné, a nejen tehdy, když vidí "znepokojující vývoj". To by více
odpovídalo požadavkům na předvídání restrukturalizací a zajištění doprovodných opatření.

4.3.2 Výbor se zájmem očekává avizované sdělení Komise o sociální odpovědnosti podniků, které se bude týkat zejména pozitivních iniciativ, s nimiž přicházejí podniky spolu se zúčastněnými
stranami v případě restrukturalizace. Jde přeci o podporu a zveřejnění nejenom dalšího rozvoje
právních základů, ale i dalších příkladů dobré praxe v řízení změn. Výbor poukazuje především
na to, že zohledněny musí být i ty zainteresované strany, které jsou restrukturalizacemi
jednotlivých podniků ovlivněné nepřímo (např. subdodavatelské podniky, poskytovatelé služeb
atd.).
Kromě toho se Výbor k sociální odpovědnosti podniků vyjádřil již ve svém dřívějším
stanovisku.

4.3.3 Výbor principielně vítá zřízení fóra "Restrukturalizace". Jeho cílem musí být rozvíjení
prezentace osvědčených postupů a analyzovat místní překážky (právní předpisy) jejich
transpozice. Pro posouzení výsledků je ovšem příliš brzy. Výbor je ale připraven přispět svými
kompetencemi fóru a spolupracovat na tom, aby byla vytvořena přidaná hodnota pro
evropskou politiku. Základním předpokladem pro to je pracovní způsob, který nevytváří
žádnou novou byrokracii a soustředí se na ty otázky, které dosud nebyly projednány
v dostatečném měřítku. Organizacím občanské společnosti, kterých se to týká, musí být
umožněno podílet se na této činnosti.

4.4 Úprava předpisového a smluvního rámce

4.4.1 Kromě modernizace a zjednodušení právních předpisů obecně stanovených již v Lisabonském
akčním programu, které Výbor vždy vítal, oznamuje Komise sepsání Zelené knihy o vývoji
pracovního práva. Právě v kontextu restrukturalizace musí být cílem vývoje pracovního práva
vyvážený vztah mezi pružností a zabezpečením.

4.4.2 Co do podpory mobility v rámci Unie se návrh směrnice o zlepšení přenositelnosti práv
na penzijní připojištění, který je jediným návrhem, zdá poněkud skrovný. Mobilita pracovníků
v souvislosti s restrukturalizací je podstatně mnohovrstevnější téma. Přeshraniční mobilita je
pouze částečným aspektem. Pracovníci se musejí umět přizpůsobit novým podmínkám, které
byly vytvořeny na základě restrukturalizací. V nejzazším případě to pro ně znamená novou
pracovní orientaci nebo hledání nového pracovního místa. Proto by mělo být zjištěno, jaká
opatření musejí být přijata na úrovni Společenství, národní nebo regionální, aby byl těmto
pracovníkům přechod ulehčen. Bude se muset uvažovat spíše o balíčku pobídek, jejichž cílem
bude usnadnit mobilitu,např. v oblasti kvalifikace, pracovního trhu, sociálního a daňového
práva..

4.5 Druhá fáze konzultací s evropskými sociálními partnery o restrukturalizacích podniků a
evropských radách zaměstnanců

4.5.1 Komise zde ve sdělení určeném široké veřejnosti poprvé zahájila konzultace se sociálními partnery o dvou rozdílných tématech. Tato cesta se neobejde beze sporů a zbývá ověřit, zda byl
zvolen správný postup pro konzultace se sociálními partnery.

4.5.2 Nezávisle na těchto formalitách by Výbor uvítal, kdyby sociální partneři pokračovali v práci na
tématu restrukturalizací a zkonkretizovali ji.

4.5.3 Evropské rady zaměstnanců hrají při restrukturalizacích podniků ne právě nevýznamnou roli.
Na konzultace o revizi směrnice o evropských radách zaměstnanců je proto třeba pohlížet
s ohledem na restrukturalizace, musí však být pojednány v širším kontextu. Právo zaměstnanců
na informace a konzultace zakotvené ve směrnici o evropských radách zaměstnanců není
omezeno pouze na restrukturalizace.

4.6 Závěry Komise

4.6.1 Výbor sdílí přesvědčení Komise, že restrukturalizace nesmí znamenat sociální úpadek a snížení
hospodářské podstaty. Restrukturalizace mohou významně přispět k hospodářskému a
sociálnímu rozvoji. Jak Komise správně poznamenává, je velmi důležité, za jakých podmínek k
restrukturalizacím dochází.

4.6.2 I přesto není možné dosáhnout toho, aby negativní důsledky na zaměstnance byly zcela
potlačeny. Opatření, která je nutno přijmout na evropské úrovni, musí tedy obsahovat vedle
požadavků uvedených Komisí také takové, které umožní nutnou ochranu zaměstnancům
v přechodných fázích.

_____________