Dokument obsahuje zprávu z
7.mezinárodní konference „Spolurozhodování v moderní Evropě“ konané v Bratislavě, SR, 30.5. – 1.6.2006.
Zpráva
7.mezinárodní konference
„Spolurozhodování v moderní Evropě“,
Bratislava, SR, 30.5. – 1.6.2006
Na konferenci se sešli zástupci odborů, podnikových rad, zaměstnavatelů a
ministerstev ze 14 ti evropských zemí a EK, spolu s lidmi z 23 univerzit a
výzkumných ústavů. Konference pořádají společně
Fridrich Ebert Stiftung
(FES), Otto Brener Stiftung (OBS) a Hans Böckler Stiftung (HBS)
.
Součástí konference byla exkurze v pobočce VW Bratislava.
Úvodní části se ujali pp.
Emil Machyňa, předseda OZ KOVO SR,
Elke Eller,
Executive Manager OBS,
Jochen Trebesch, německý konzul v SR,
Jürgen
Peters, předseda německého IG METAL,
Jan Fille, novinář SR,
Prof. Stanislav
Rudolf z polské univerzity v Lodži a
Evelyn Pichot za EK. Vyvraceli argumenty
proti spolurozhodování. Naopak dokládali, jak se osvědčilo a „nastartovalo
hospodářskou sílu Německa“, … nutí podnikové managementy zdůvodňovat své
kroky, … nebrání konkurenceschopnosti … . Stalo se základním pilířem pro
sociální Evropu! Nekontrolovaná moc podkopává demokracii! (Zkušenosti
s fašismem!)
E.Pichotová např. v úvaze, zda legislativa a politika EU škodí či
prospívá spoluúčasti, vyjmenovala celou historii přijímání příslušných norem – od
naftové krize v padesátých letech, kdy byla přijata 1.směrnice (propouštění a
řešení, povinnost informovat o dopadech, konzultovat), přes osmdesátá léta, ve
kterých Anglie a Irsko ještě tato opatření nerespektovaly, až k 1.směrnici o EPR
r.1994 a „Právu na informace a konzultace“ ve směrnici č.114 z r.2002. V
následné diskusi pak došlo k přiznání, že směrnice o EPR, která se „rodila“ 20 let,
už by zasluhovala modernizaci, prostě proto, že zaměstnanecká práva jsou v ní
vzhledem ke globalizačnímu procesu nedostatečná. Univerzity a výzkumné
ústavy nabízejí pomoc.
Krize Odborových svazů si pak zasloužila samostatnou diskusi. Za hlavní
příčiny krize je považována politizace (např. v Polsku), stárnutí členské základny,
politická situace v jednotlivých zemích, atp. Roste potřeba jednat společně o
zlepšení situace, snaha ji řešit, vytvářet pozitivní image. V nově přistoupivších
zemích není dost času na takový vývoj, jaký potřebovaly země původní „15“.
1. panel „ Pluralitní model a jeho praktické uplatňování“
Dr. Norbert Kluge, Průzkumný ústav EOK, Brusel, předložil
„Studii o
implementaci, spolurozhodování s vedením firmy“:
1. V nadnárodní společnosti je zástupce zaměstnanců v DR jediný, kdo zná
jejich problémy
2. „Každý zaměstnanec má právo na informace o své firmě“ – je zakotveno
v základních dokumentech EU, Listině základních práv a svobod i v budoucí
Ústavě EU!
3. Silnou informovanost (vzájemnou) na nejnižším článku – dílně, je potřeba
přenést na vyšší úroveň, až k firemnímu managementu.
Bob Wells, odborář z anglické firmy, konstatoval, že v Anglii neexistuje
spoluúčast. V současnosti vláda zavedla alespoň institut minimální mzdy (hojně
využívaný!). Jedině díky tomu, že je místopředsedou EPR ve své nadnárodní
firmě, jej jeho zaměstnavatel respektuje. Informace ale dostává výhradně
z Německa, a to včetně informací o propouštění. Právo na konzultace má 90 dnů
před propouštěním. Zmínil se i o velké díře v penzijním fondu. Suchým
anglickým humorem konstatoval, že v Anglii už dávno před objevením nemoci
šílených krav, měli od r.1979 jednu na Downing str., paní Tchatcherovou.
Béla Novardarsy, předseda ZO z maďarské fy., hovořil o obtížích při zakládání
EPR, když v každé zemi platí jiná pravidla a někde žádná.
2. panel „Malé a střední podniky“
Dr.Lungwitz, Ekonomický a sociální institut, Chemnitz, N, ve své úvodní zprávě
konstatoval ze své studie
- je třeba rozlišovat ty malé firmy, které pracují samy od těch, které působí
v síti velkých koncernů
- participace funguje spíše v prosperujících firmách
- s výjimkou Švédska je všade zákonem stanoveno, od kolika zaměstnanců
je povinnost informovat
- v jednotlivých zemích jsou velké rozdíly ve skutečném počtu PR
(podnikových rad) v malých firmách (např. ve Francii přes ukládající
legislativu v celé třetině firem nenašli zástupce, ochotné pracovat v RP)
- „Kde není zastoupení zaměstnanců, zaměstnavatel snadněji
porušuje předpisy!
- Zákony mohou být dobré, ale problém je s jejich uplatňováním.
- Ani mzdy nejsou na min. uzákoněné úrovni (průměr je 80 % v celé EU).
V dalších vystoupeních a v diskusi pak např.
Dr. Wolker Telljohann,
z italského institutu práce, znovu uvedl politizaci odborů jako negativní jev,
spolu s malými kompetencemi a nedostatečným vzděláním. Těžko pak čelí
propouštění. Problém činí i skupování malých firem velkými koncerny (USA,
Japonsko), které pak nedodržují KS ve mzdových tarifech, pracovní době atp.
Zaměstnanci mají ve velkých firmách zastoupení v 60 %, ale v malých už jen
v 35 %,
Prof. Béla Benyó, z maďarské King Sigismund university
v Budapešti, konstatoval, že napětí mezi odbory a PR klesá, PR jsou už v 98
% firem. PR informují přes odborové organizace. Cílem jsou silné odbory ve
firmách a spolupráce s PR. „Bez odborů by PR nepřežily, naopak ano!“,
Prof.Dr.Juliusz Gardawski, z varšavské ekonomické univerzity, Polsko – po
velkých dohadech je právo na informaci ve firmách s více než 50 zaměstnanci
(z původních 20ti), kde budou odbory, nebode PR působit, 4,3 % odborová
organizovanost v soukromých fy., v zahraničních 7,3 %. Velká rivalita mezi
OS. Odboráři mají nižší mzdy!
3. panel – Výkonnost EPR, průzkum, Prof. Jeremy Waddington.
Universita Manchester, VB (materiál k dispozici v písemné formě).
Zastupovat zaměstnance je nepříjemné práce – zástupci zaměstnanců jsou
bráni jako spoluodpovědní za rozhodování firmy, aniž by to ve skutečnosti
mohli sebeméně ovlivnit! Mezi nimi a zaměstnanci vzniká obrovská propast!
Rostoucí počet ovlivňuje firmy, roste počet smluv. Odbory si musí vytvořit
lepší vazby na EPR, než má management. V diskusi vystoupil např.
Norbert
Schulze, W.C. Lemken, GmBH, Alpen – firma, kde to funguje,
Ján
Jankovič, pobočka VW Bratislava, OZ KOVO – země, kde to nefunguje (V
zákoníku práce 180 § změněno v neprospěch zaměstnanců, padla i ochrana
odborových funkcionářů, 20 % lidí pod hranicí chudoby …), dále zazněla i
doporučení zakotvit vztahy mezi odbory a EPR do KS, vyškolit všechny členy
EPR, výměnu zkušeností, změnit myšlení.
Odpolední diskuse o perspektivách jsem se už bohužel nezúčastnil, odjel jsem
na besedu s IBP elen. zpět do ČR na Želiv. Ale určitě byla přínosná, vystoupil tam
i nový předseda OS KOVO Josef Středula, spolu s vrcholovými funkcionáři KOVO
ze SR a Německa, novináři a dalšími profesory z německých univerzit. Materiál
z 3. panelu dávám k dispozici kolegům, kteří v EPR už působí a na vyžádání
komukoliv.
Pro
POS ECHO zpracoval a předkládá Jiří Kubíček, 1.místopředseda
OS ECHO
V Praze dne 14.6.2006